Momentálně nařízení vlády stanovuje dvě minimální měsíční mzdy - pro zdravé zaměstnance 9 900 korun a pro invalidní zaměstnance 9 300 korun. Je to přímá diskriminace, řekla v úterý ochránkyně práv.
„Základní tezí Zákoníku práce je za stejnou práci stejné peníze, a ta není u invalidních zaměstnanců dodržována,“ uvedla Šabatová. Zároveň vyzvala inspektoráty práce, aby nečekaly na rozhodnutí ÚS ve věci a nutily zaměstnavatele vytvářet rovné podmínky v jejich firmách pro zdravé i invalidní zaměstnance.
O věci již Šabatová jednala s vedením ministerstva práce a sociálních věcí, které podle ní přislíbilo, že se v příštím roce postará o úpravu nařízení vlády tak, aby byly nastoleny tyto rovné podmínky. Ombudsmanka ale nechce dále vyčkávat.
Sobotka chce další růst minimální mzdy |
Zdůraznila, že zrušení minimální mzdy pro invalidy se bude týkat tisíců lidí v ČR. Mnozí z nich pracují v ostraze různých areálů. Zaměstnávají je bezpečnostní firmy, někteří postižení pracují jako závozníci nebo najdou uplatnění v administrativě.
Skutečnost, že zatím mohou dostávat mzdu o 600 korun měsíčně nižší než jejich zdraví kolegové, je podle veřejné ochránkyně práv zcela v rozporu se Zákoníkem práce, s antidiskriminačním zákonem a s Listinou základních práv a svobod.
Také podle šéfa Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy je nižší minimální mzda pro lidi s handicapem diskriminační. Ombudsmančin krok ale považuje za mediální a unáhlený.
Podle Krásy ale ombudsmanka svým krokem srovnání neurychlí. Potrvá, než Ústavní soud věc projedná. Pokud by soudci nařízení zrušili, vyzvou vládu k řešení, které už mezitím bude na stole, dodal Krása. „Dohodli jsme se na tomto termínu, aby zvýšení nepředstavovalo takový nárazový skok, protože vedle růstu minimální mzdy jsou potřeba i kompenzace pro zaměstnavatele. Dohodu vláda plní,“ uvedl Krása.
„Invalidní důchod není luxusní dávkou navíc“
Šabatová zdůraznila, že celá věc je o překonávání stereotypů. To že někdo dostává invalidní důchod, neznamená, že mu může jeho zaměstnavatel jen tak krátit mzdu s odůvodněním „vždyť tento člověk má vlastně dva příjmy“.
Podobný problém měli kdysi v ČR pracující senioři, uvedla ombudsmanka. Trvalo podle ní zhruba 20 let, než si zaměstnavatelé zvykli na to, že pokud zaměstnávají důchodce pobírajícího starobní důchod, v žádném případě to neznamená, že mu mohou za odvedenou práci dávat méně.
Invalidní důchod je kompenzací za to, že si postižení nemohou příliš vybírat druh zaměstnání na trhu práce a potýkají se s mnoha dalšími úskalími. Není „luxusní dávkou navíc“, řekla Šabatová.
V Česku byl už rozdíl mezi minimální mzdou pro zdravé a postižené zaměstnance smazán v roce 2013. Sedm měsíců tehdy platila jedna minimální měsíční mzda 8 tisíc pro všechny. Od 1. srpna 2013 se stát vrátil k dřívější praxi, tedy k rozdílným minimálním mzdám pro zdravé a handicapované.
Běžná minimální mzda se letos v lednu zvýšila o 700 korun, nejnižší výdělek invalidů vzrostl proti loňsku o 1 300 korun. V Parlamentu je návrh na zvednutí příspěvků pro zaměstnavatele. Nyní dostávají na mzdu postiženého až 8 000 korun.
