Podnět na úřad přišel z jižních Čech. „Stěžovatelka změnila zaměstnání, ale krátce po nástupu k novému zaměstnavateli zjistila, že je těhotná. Musela navíc nastoupit na nemocenskou z důvodu rizikového těhotenství,“ uvedla Šabatová.
Zaměstnavatel s ženou rozvázal pracovní poměr ještě ve zkušební lhůtě, po 47 dnech. Okresní správa sociálního zabezpečení ženě následně sdělila, že na peněžitou pomoc v mateřství nemá nárok.
Nárok na mateřskou vzniká nejdříve osm týdnů před očekávaným datem porodu, pokud žena do nástupu na mateřskou dovolenou pracovala, nebo byla v takzvané ochranné lhůtě. Ta začíná běžet v případě, že ženě skončí pracovní poměr, a je dlouhá jako pracovní poměr, v němž těhotenství vzniklo. Maximálně však 180 dnů.
Ženě lékař orientačně určil datum početí do doby začátku nového zaměstnání. Ochranná lhůta by tak v jejím případě trvala jen 47 dní a nárok na mateřskou by jí nevznikl. Jak ale uvedla Šabatová, směrodatné je určení počátku těhotenství na základě prvního ultrazvukového vyšetření provedeného do 12. týdne těhotenství. Žena následně doplnila ultrazvukové vyšetření, které potvrdilo dřívější počátek těhotenství. Mohla tedy využít delší ochranné lhůty a správa sociálního zabezpečení jí přiznala peněžitou pomoc v mateřství.
