Citlivým lidem může přízemní ozon, nazývaný odborně letní fotochemický smog, způsobovat dýchací potíže, vyvolávat kašel či bolesti hlavy, člověk se může cítit unavený a může se mu špatně spát.
Přízemní ozon vzniká složitou chemickou reakcí, kterou musí doprovázet intenzivní sluneční záření a bezvětří. Jelikož jsou k jeho vzniku potřeba rovněž oxidy dusíku a uhlovodíky, které mimo jiné vypouštějí auta, přičítá se zvýšený výskyt ozonu zejména rozvoji automobilové dopravy.
Zvýšené koncentrace ozonu pokaždé vyvolávají otázku: Když se na jeho vzniku podílejí auta, neměl by být jejich provoz úředně omezen nebo zakázán? Například v Německu už pátým rokem platí zákon, podle něhož nesmějí při vysokých hodnotách jezdit auta bez katalyzátoru. V Česku ale zatím úřady k žádnému podobnému opatření ani jednou nesáhly.
"Stálo by za zvážení, zda by se u nás něco takového také nemělo uzákonit," řekl Miroslav Patrik z ekologického hnutí Děti Země.
Náměstek Šantroch však nepovažuje omezování dopravy za smysluplné. "Také zkušenosti z Německa ukazují, že omezení dopravy moc nepomůže," tvrdí Šantroch, podle něhož ani katalyzátor nezachytí všechny škodliviny. Šantroch dodal, že ozonový "mrak" se může přemisťovat na velké vzdálenosti, což dokazuje i páteční situace. Část smogu totiž pochází z Bavorska a Rakouska.
Také ministerstvo životního prostředí před časem uvedlo: Výskyt ozonu má svůj denní chod, který závisí především na síle slunečního záření. A jestliže už v ovzduší jsou látky, které ozon způsobují, záleží už jen na slunci, jestli proces spustí.
Praha před dvěma lety uvažovala, že bude dopravu při vysokých hodnotách přízemního ozonu omezovat, ale nakonec svou smogovou vyhlášku v tomto smyslu neupravila. Právě v Praze přitom před dvěma lety dosáhl výskyt letního smogu rekordních hodnot: jedna stanice naměřila hodinovou koncentraci zhruba 260 mikrogramů. Hranice 360 mikrogramů, při níž se musí vyhlásit vyšší stupeň - varování obyvatel-, zatím v Česku překročen nebyl.
Jak vzniká přízemní ozon |