Průměrný věk pacientů, kteří přístroj HeartMate III. v klinické studii dostali, je 69 let a z 80 procent to jsou muži, které častěji postihuje srdeční selhání.
Nová srdeční pumpaOproti starším přístrojům je srdeční pumpa HeartMate III. pro pacienty komfortnější a snadněji implantovatelná. Z těla vede jen napájecí kabel, výdrž baterie je delší. Dává se na srdce, nevytváří se podkožní kapsa, u níž je riziko infekce. Unikátní je plně magnetické zavěšení turbíny čerpadla. |
Jednasedmdesátiletý Karel Velechovský z Prahy dostal srdeční pumpu před rokem. „Byl jsem 19 let po infarktu, srdce řeklo dost, nemohl jsem dýchat, špatně jsem chodil, veškeré vnitřní orgány, které byly vyživovány krví, postupně odcházely. Zhubl jsem 15 kilo. Přístroj mi ne za pět minut dvanáct, ale ve dvanáct zachránil život a ještě mi ho prodloužil. Byl to zázrak, bezvadně to pomohlo,“ řekl.
Stejně jako ostatní pacienti s dlouhodobou podporou musí neustále nosit dvouapůlkilovou brašnu s baterií, takže se například nemůže koupat. Zdraví se mu výrazně zlepšilo, kondice se mu vrací, chodí na procházky a začíná znovu jezdit autem.
Zdravotní pojišťovny hradí mechanickou srdeční podporu jen při čekání na transplantaci. Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), který se podílel na vývoji přístroje, chce podle ředitele Aleše Hermana vyjednat úhradu i pro ty nemocné, kteří potřebují přístroj trvale.
Pumpa s řídící jednotkou stojí dva a půl milionu
Dosud v IKEM dostalo přístroj 250 pacientů, z nich deset má nový typ pro dlouhodobou podporu. Pumpa stojí přes dva miliony korun, s řídící jednotkou je to 2,5 milionu, s úhradou operace a dlouhodobého pobytu na lůžku přesáhne částka tři miliony korun, upřesnil Herman.
„Na západ od nás je forma využití levostranné srdeční podpory běžná. Důvodem omezení v Česku je absence úhrady pro pacienty bez výhledu transplantace. To bychom rádi změnili. I ti, kteří jsou pro vyšší věk nebo prodělanou rakovinu nevhodní pro transplantaci, by měli dostat šanci na kvalitní život,“ řekl Pirk.
Tato léčba by podle předsedy České kardiologické společnosti profesora Miloše Táborského ročně mohla pomoci 40 lidem. „Je důležité, aby zůstala vyhrazena dvěma centrům, IKEMu a brněnskému Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie, která mají největší zkušenosti s výběrem vhodných kandidátů,“ zdůraznil.
Jako první v Česku dostal tuto srdeční pumpu loni v létě třiasedmdesátiletý pacient (více čtěte zde). Česká republika je mezi prvními zeměmi na světě, kde byla tato srdeční pumpa využita v léčbě.
