Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová, která vede rozhovory jménem pěti velmocí s Íránem, na závěr jednání prohlásila, že je nedosažením dohody zklamána. Dodala, že ani nebylo dohodnuto nové kolo rozhovorů.
Zástupci pěti velmocí, tedy Spojených států, Velké Británie, Francie, Ruska, Číny plus Německa, se od pátku pokoušeli přesvědčit vyjednavače z Íránu, aby přistoupil na bilaterální vyjednávání s USA, bez nichž není další diplomatický vývoj kolem íránského jaderného programu možný.
Írán však dvoustranné jednání se Spojenými státy, které považuje za nepřítele, odmítl. "Takové rozhovory, které nejsou na programu istanbulského jednání, není třeba konat," řekl Abolfazl Zohrehvand, zástupce íránského vyjednavače Saída Džalílího.
Catherine Ashtonová přichází na tiskovou konferenci po dvoudenních rozhovorech s Íránem v Istanbulu (22. ledna 2011)
Teherán už předtím zopakoval, že na rozhovorech v Istanbulu nebude řešit jaderné aktivity Íránu, které jsou trnem v oku Západu, jenž blízkovýchodní zemi podezřívá ze snahy vyrobit nukleární zbraň.
Ahmadínežád: Íránský lid neustoupí ani o píď
Prezident Íránu Mahmúd Ahmadínežád prohlásil, že Teherán uvítá cestu spolupráce, ale dal jasně najevo, že "íránský národ neustoupí ani o píď" ve svém jaderném programu.
Íránský vyjednavač Saíd Džalílí na jednáních znovu zdůraznil právo své země pokračovat v obohacování uranu a prohlásil, že Írán chce, aby svět uznal jeho právo uran obohacovat. Vyzval při tom ke zrušení sankcí - to by dle něj mělo být předběžnou podmínkou pro zahájení diskusí o výměně málo obohaceného uranu za uran více obohacený.
Naposledy velmoci jednaly s Teheránem o jeho jaderném programu loni v prosinci v Ženevě, i tehdy skončily rozhovory bez hmatatelného výsledku. Byla na nich ale aspoň vyjádřena vůle pokračovat v dialogu.
Íránský jaderný programSpojené státy a jejich spojenci podezřívají Írán z tajných plánů na výrobu jaderných zbraní. Teherán to popírá a tvrdí, že jeho jaderný program je výhradně mírový. Napětí zvyšuje i to, že Írán svůj jaderný program rozvíjí v tajnosti a odmítá spolupracovat i s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Západ už uvalil na Írán kvůli jádru čtvery sankce. Írán trvá na tom, že jediným jeho cílem je soběstačnost v jaderné energetice. Mahmúd Ahmadínežád na exkurzi v Natanzu, kde Íránci obohacují uran Viceprezident pro jadernou energetiku Alí Akbar Sálehí loni tvrdil, že Írán bude do září 2011 schopen vyrobit si sám palivo pro teheránský výzkumný reaktor, v němž se vyrábějí izotopy pro onkologickou léčbu. Je k tomu třeba obohacovat uran na 20 procent. Írán odmítl předloňskou nabídku získat toto palivo z jiné země výměnou za svůj uran obohacený zhruba na tři procenta a začal místo toho s obohacováním až na potřebných 20 procent. Západní odborníci si myslí, že Íránci zatím nedokážou z takto obohaceného uranu vyrábět palivové články. Sálehí nedávno sdělil, že Írán má k dispozici 40 kilogramů uranu obohaceného na 20 procent, v říjnu prý měl 30 kilogramů. |
