Takzvaná vojenská mobilita má být v příštích měsících a letech jednou z hlavních priorit užší spolupráce mezi Aliancí a EU.
„Částečně jde o řešení některých právních překážek,“ uvedl po jednání ministrů generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že je zčásti úkol pro jednotlivé státy a zčásti pro EU jako instituci.
Cílem, je aby se v případě ohrožení některé z evropských zemí vojenské konvoje i těžká technika včetně masivních amerických posil ze zámoří mohla dostat na jakékoliv místo v Evropě hladce. Bezproblémové překročení hranic několika států má být samozřejmostí. NATO a EU nyní podle Stoltenberga hledají způsoby, jak sjednotit legislativu jednotlivých zemí, která by odstranila překážky zpomalující vojenské konvoje.
„Rychlé přesuny našich sil a vybavení je pro naši bezpečnost zásadní. To znamená, že potřebujeme postupy pro rychlé překračování hranic,“ konstatoval Stoltenberg.
Východní křídlo může být pastí
Stejně tak dostatečné přepravní kapacity a infrastrukturu v podobě silnic, mostů, železnic, přistávacích drah a přístavů.
Zejména pak státy takzvaného „východního křídla“ NATO musí mít dostatečnou „propustnost“ pro těžkou vojenskou techniku. Není přitom tajemstvím, že v dobách studené války byly v zemích Varšavské smlouvy včetně někdejšího Československa dopravní stavby včetně mostů či tunelů dimenzovány tak, aby po nich bez problému projely lehčí sovětské tanky, ale pro daleko těžší techniku nepřátelského Západu představovala nečekanou past.
Po skončení studené války a vstupu těchto zemí do Aliance ale nebyly úpravy infrastruktury na západní standardy nejvyšší prioritou.
Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka se diskuze týkala do značné míry vzájemného doplňování mezi oběma organizacemi. „Musíme tak řešit i takovou věc, jako je překonávání hranic ve vzduchu, na zemi, na moři, aniž by se zpochybňovala suverenita jednotlivých států,“ citovala Zaorálka agenutra ČTK.
Spolupráce mezi EU a NATO je podle něj důležitá také proto, že po odchodu Británie z EU bude 80 procent všech obranných výdajů NATO vydáváno státy mimo evropský blok.
Německo volá po silnější Evropě
Na větší vzájemné spolupráci se NATO a Evropská unie domluvily teprve loni na summitu ve Varšavě, především v reakci na ruské počínání okolo ukrajinské krize a na rostoucí hrozbu terorismu.
Obě organizace tehdy schválily balíček 42 konkrétních opatření v několika oblastech. Od spolupráce v kyberprostoru a sdílení informací o útocích či škodlivém softwaru po společný postup proti takzvaným hybridním hrozbám a terorismu. V úterý byl přijat balíček dalších 32 bodů, které prohlubují spolupráci především ohledně boje proti terorismu a řešení teroristických hrozeb nebo podporou žen.
Evropská unie ale od té doby podnikla kroky k posílení vlastních vojenských velitelských a řídících schopností. „Nechceme v žádném případě budovat nějaké duplicitní či konkurenční struktury,“ ujistila šéfka unijní diplomacie Federica Mogherini.
Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel ale v úterý při své ostré kritice americké zahraniční politiky konstatoval, že se Evropa musí začít daleko více spoléhat sama na sebe. „Spojené státy už svět nevidí jako globální komunitu, ale jako bojovou arénu, kde každý musí hledat vlastní výhodu,“ prohlásil před jednáním Gabriel.
