"Prezident považuje všechny tři za vynikající odborníky jak v oboru ústavního práva, tak i v justiční praxi, a zároveň za osobnosti, které přispějí k vyváženosti Ústavního soudu," vysvětlil Petr Hájek z tiskového odboru Hradu.
Pavel Rychetský připustil koncem dubna, že by mohl změnit působiště.
"Netajím se s tím, že pro právníka není vyšší meta než Ústavní soud. Ale je přede mnou i nekončící práce na ministerstvu. Takže na vaši otázku neříkám ani ano, ani ne," odvětil týdeníku Respekt na dotaz, jestli chce být ústavním soudcem.
Václav Klaus mu po svém zvolení na Hrad několikrát nabízel, aby se stal ústavním soudcem.
| SOUDCE ÚSTAVNÍHO SOUDU |
| Ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let. Soudce jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu. Soudcem může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání. Výkon funkce soudce je neslučitelný s jinou placenou funkcí a členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí. |
Kromě vicepremiéra Pavla Rychetského, advokáta Aleše Pejchala a současného ústavního soudce Vojena Güttlera navrhl prezident už dřív Miloslava Výborného a nynějšího ústavního soudce Pavla Holländera.
Holländerův mandát by se tak prodloužil o dalších deset let.
Lidovec Výborný má nahradit bývalého šéfa soudu Zdeňka Kesslera, který v únoru rezignoval ze zdravotních důvodů.
V polovině června skončí hned osm ústavních soudců. Senátoři mají na projednání návrhů šedesátidenní lhůtu, potřebovali by proto mít už nyní všechny návrhy na stole.
Pokud by totiž v Ústavním soudu zůstalo neobsazeno šest židlí z celkových patnácti, nemohl by fungovat.
