Rybářská plavidla z Číny podle studie Global Fishing Watch strávila v roce 2016 na moři sedmnáct milionů hodin. Většinou operovala u jižního pobřeží Číny, část se však odvážila i do mnohem vzdálenějších vod. Za úlovkem lodě vážily cestu až do Afriky či Jižní Ameriky. Na druhém místě se v intenzitě rybolovu umístil Tchaj-wan s 2,2 miliony odlovených hodin.
Bengálský záliv ničí neřízený rybolov, vytvořila se v něm mrtvá zóna |
Nezisková organizace Global Fishing Watch při analýze vycházela z dat, která sbírala pět let. Na analýzu finančně přispěla například nadace herce Leonarda DiCapria či Bloomberg Philanthropies. Výstupem je dosud nejpodrobnější interaktivní celosvětová mapa rybolovu a studie, kterou publikoval respektovaný magazín Science.
„Čína je rybářskou velmocí číslo jedna. Rozsah čínské rybářské flotily je mnohem větší, než jsme si doposud mysleli,“ uvedl ředitel Global Fishing Watch David Kroodsma. Nejintenzivněji se podle něj loví právě u pobřeží Číny, v závěsu se umístily vody severní a jižní Evropy.
Statistika množství ulovených ryb ve volné přírodě a odchovaných v umělých chovech. Údaje v milionech tun.
Podle Greenpeace Čína disponuje asi 2 500 plavidly, která jsou schopná lovit i ve velmi vzdálených vodách. Tam však s pochopitelných důvodů příliš vítaná nejsou. Podle úmluv OSN smí lovit cizí lodě v zóně 200 námořních mil od výsostných vod dané země pouze se speciálním povolením.
Zadržená čínská plavidla
Čínští rybáři však úmluvu často porušují. Jen za loňský rok zadržely jejich lodě pobřežní stráže Senegalu, Guineje, Sierry Leone a Guinea-Bissau. Důvodem bylo nelegální rybaření. O rok dříve dokonce argentinská pobřežní stráž jedno z čínských plavidel potopila.
V jezeře, z něhož Ježíš nasytil zástupy, se nesmí lovit. Docházejí ryby |
Soubor dat by mohl v budoucnu posloužit při sestavování nové legislativy regulující rybolov i lepší ochraně podvodního života. „Lidé se dokola ptají, zda lovíme příliš intenzivně. Zajímá je, jestli jsou regulace dobré nebo špatné. Všechny tyto otázky směřované na to, jak se chováme k mořím a oceánům, nyní můžeme zodpovědět. Máme na to data,“ popisuje Kroodsma.
„Rybolov provází člověka přes 40 tisíc let. Až teď však máme skutečný obrázek o jeho rozsahu. Udělali jsme velký skok kupředu,“ dodává.
Čína tlačí na další růst rybolovu
Čína si chce pozici krále rybolovu udržet i v budoucnu. Hodlá se zaměřit zejména na rybolov na volném moři. Státem dotovaná rybářská flotila má podle plánu ministerstva zemědělství zvýšit výlov z ročních dvou milionů tun v roce 2016 na 2,3 milionu v roce 2020.
V provincii Fu-ťien byly minulý měsíc dokončeny dvě námořní lodě dlouhé 77 metrů, zatímco v provincii Kuang-tung byly v prosinci spuštěny na vodu dvě 51 metrů dlouhá rybářská plavidla. Místní vlády mají v tomto směru ambiciózní plány, například Fu-ťien chce do roku 2020 vyrobit 150 strojů.
OBRAZEM: Na Tchaj-wanu ctí starou tradici, ryby loví pomocí ohně |
Expanze rybolovu na volném moři je podporována v době, kdy zásoby ryb v pobřežních vodách prudce klesají a Čína platí rybářům, aby malé lodě pro lov v těchto oblastech dali do šrotu. Ministerstvo zemědělství v roce 2016 konstatovalo, že ve Východočínském moři nezůstaly prakticky žádné ryby.
Peking se kromě toho také snaží obnovit sladkovodní rybí populaci zdecimovanou nadměrným rybolovem i znečištěním. V těchto dnech oznámil první zákaz sezónního rybolovu ve Žluté řece, která je druhou nejdelší vodní cestou v zemi. Moratorium potrvá tři měsíce a následuje obdobná opatření na Perlové řece a na nejdelším vodním toku Jang-ce.
Projděte si celou studii Global Fishing Watch:
