Francie soudí rwandského rozvědčíka, který mučil své oběti z vozíku

Dvacet let po rwandské genocidě začal ve Francii soud s jedním z podezřelých z masakru více než 800 tisíc Tutsiů a umírněných Hutuů. Někdejší šéf rwandské rozvědky Pascal Simbikangwa čelí před pařížským tribunálem obviněním ze zločinů proti lidskosti. Francie soudí Rwanďana kvůli genocidě vůbec poprvé.

Čtyřiapadesátiletý Simbikangwa přijel k soudu na kolečkovém křesle, na které je odkázán po ztrátě obou nohou při automobilové nehodě v roce 1986. Soudcům se představil jako Pascal Safari, což je kombinace jeho skutečného křestního jména a přezdívky, pod níž je znám ve Rwandě.

Rwandská genocida

Francie měla dobré vztahy s vládou prezidenta Juvenala Habyarimany, jenž patřil do kmene Hutuů. Násilí v zemi vypuklo poté, co bylo 6. dubna 1994 sestřeleno jeho letadlo. Během tříměsíčního krveprolití zemřelo na 800 tisíc menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů. Genocida skončila poté, co tutsijští rebelové pod vedením současného prezidenta Paula Kagameho (jenž nyní sám čelí obviněním z autoritářského vládnutí) radikální milice Hutuů porazili.

Řada z nich však ze země prchla, a to mimo jiné do sousední Demokratické republiky Kongo, kde páchají další zvěrstva. Nicméně OSN viní rwandskou vládu z toho, že podporovala v Kongu působící povstalce zvané M23, právě aby bojovali proti Hutuům. M23 nedávno oficiálně složila zbraně.

Obviněn je z podílu na genocidě a zločinů proti lidskosti. Podle zpravodaje televize BBC byl coby tehdejší šéf tajných služeb jedním z hlavních organizátorů genocidy. Konkrétně prý sepisoval seznamy odpůrců tehdejší vlády z řad Tutsiů i Hutuů. Instruoval pak, jak je masově vraždit.

Hutské milice údajně pomáhal vyzbrojovat a dokonce je obviněn z toho, že své oběti osobně - z invalidního křesla - mučil. Ve Francii mu nyní hrozí doživotní vězení, s možností propuštění nejdříve po 22 letech. Simbikangwa obvinění odmítá. Francouzi ho zatkli v roce 2008 na ostrově Mayotte, který spadá mezi jejich zámořská území.

Francie podle agentury Reuters dlouho platila za bezpečné útočiště pro vůdce vraždících Hutuů. A čelila kritice pro svou nečinnost v souvislosti s krveprolitím ve své někdejší kolonii, upozorňují další média. Kritici Francouzům vyčítají, že si se spravedlností dali na čas, protože neměli chuť čelit důsledkům svých špatných rozhodnutí.

Vztahy na bodu mrazu

Před vypuknutím genocidy v roce 1994 francouzští vojáci vyzbrojili a trénovali rwandskou armádu. Během genocidy údajně pomáhali radikálním Hutuům utíkat. Později Francie přijala řadu vyhnanců s krví na rukou, kteří tam mohli žít volně, připomíná deník The Guardian.

Rwandská vláda dokonce Paříž po genocidě obvinila, že bývalý režim východoafrické země podporovala. Francie cokoliv takového popírá, vztahy obou zemí však dvacet let starý masakr ochladil na bod mrazu. Tento soud by mohl být prvním krokem k jejich obnovení. Kigali už na zahájení procesu reagovalo s povděkem.

Rwandské zločince, kteří mají nejhorší genocidu od druhé světové války na svědomí, už soudí několik západní zemí. Například Belgie, Švýcarsko či Německo. A hlavně Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (ICTR), jenž vznikl na základě rezoluce RB OSN a sídlí v Tanzánii.

ICTR soudil a odsoudil za stodenní genocidu ve Rwandě desítky lidí a letos by měl svoji činnost ukončit. V současné době se věnuje jen odvolacím řízením. Ve Francii, jejíž zákony umožňují soudit podezřelé z rwandského krveprolití už od roku 1996, by proces s Simbikangwou nemusel být zdaleka poslední.

Francouzská justice předloni vyčlenila speciální tým, jenž se věnuje výlučně vyšetřování válečných zločinů. Na stole má v souvislosti s rwandskou genocidou další 27 případů.