Loni 21. srpna ho sem umístil, aby připomněl čtyřicáté výročí okupace Československa sovětskými vojsky a upozornil na probíhající válku Ruska s Gruzií.
Tank přetřený narůžovo mizí už podruhé: v roce 1991 musel pryč na nátlak ruské ambasády a tehdejšího poslance Miloše Zemana (původně sloužil jako památník Rudé armády – tank, ne Miloš Zeman), tentokrát to zařídila smíchovská radnice.
A nynější oficiální důvod? Podle městského úřadu výtvarník nevyřídil všechna potřebná povolení. Radnice neřekla jasně: my ten tank tady nechceme, nestojíme o žádné problémy – Davide Černý, strč si ho, kam chceš. Naopak do světa vykřikuje: My chceme tank legalizovat, ale výtvarník nemá potřebná razítka.
Jak alibistické a současně typické pro úřednictvo v Česku. Pokud by památník opravdu místní politici a ouřadové chtěli, nechali by si nutné papíry orazítkovat od kolegů-ouřadů sami nebo by s tím alespoň výrazně pomohli. Namísto toho raději hodí dotyčného do mašinerie byrokracie dobře vědouce, že jí nemůže projít.
Smíchovská radnice je vůbec zvláštní – v jejím čele je "takový moravský strejda z Prostějova", jak sám sebe Milan Jančík nazývá. Jsem také z Prostějova a troufám si tvrdit, že žádný jiný strejda z tohoto města nemá za sebou tolik podezření z korupce, sporných rozhodnutí či mocenských manipulací.
Dotáhl to až k unikátu: přestože mu v posledních komunálních volbách dali voliči jasně najevo, že ho nechtějí (dostal druhý nejnižší počet preferenčních hlasů), a byla proti němu i značná část rodné ODS, nakonec se dokázal stát znovu starostou.
Současné tahanice kolem torza tanku jsou doplňkem mozaiky, jak to v této části Prahy funguje. Tank č. 23 tak už byl symbolem kde čeho. Napřed to byla připomínka osvobození Prahy v květnu 1945 a oslava Rudé armády, jejích hrdinů a skvělé techniky. Pak se stal jedním z typických symbolů lživé komunistické propagandy – tento tank v Praze nikdy nebojoval, ač byl v čítankách podáván jako první sovětský tank, co vjel na území hlavního města.
Pražský Smíchov navíc osvobozovali vojáci generála Vlasova, kteří předtím bojovali po boku Němců a na konci války přešli na druhou stranu – i přes zásluhy o osvobození Prahy nakonec skončili buď na popravišti, nebo v gulagu.
Po sametové revoluci, když tank napřed narůžovo natíral na střídačku tehdejší student David Černý a poslanci Federálního shromáždění, to byl symbol doby, kdy i politici ještě jednali spontánně a přímo. Od loňska působil jako připomínka možného nebezpečí plynoucího z ruských mocenských zájmů.
A od teď je to další symbol české malosti.
