Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruština se vrací do škol

  9:18aktualizováno  9:18
Vysočina - Kdysi pro všechny povinná, později zatracovaná a nyní opět ožívající. To je ruština. Po letech se výuka ruského jazyka opět vrací do škol. Sice pomalu, zpravidla jako nepovinný předmět či zájmový kroužek, jejichž počet by se ve školách na Vysočině dal na rukou spočítat, ale přece.

Učí se na školách základních i středních. O znovuoživení se snaží nejen ti, kteří tento jazyk kdysi učili, ale i mladí lidé. Vždyť se přeci jen jedná o světový jazyk.
Ze sedmatřiceti základních škol na Jihlavsku, z toho osmnácti malotřídních, se ruský jazyk učí jen v jedné. Zato hned jako předmět povinný v jedné třídě a jako nepovinný v jiné.

„Jedná se o osm deváťáků, kteří si ruštinu vybrali místo jiného cizího jazyka již v páté třídě," vysvětluje ředitel Základní školy Kollárova v Jihlavě Rudolf Chloupek. Někteří žáci jsou z dyslektické třídy a v souvislosti s vývojovými poruchami učení jim byla ruština coby slovanský jazyk zřejmě bližší než jiný.
Kromě toho se další zhruba osmičlenná skupina, tentokráte sedmáků, učí rusky v rámci nepovinného předmětu, což znamená, že výuku mají nad rámec běžného učebního plánu.

Škola v Kollárově ulici nabízí dětem na výběr čtyři světové jazyky: angličtinu, němčinu, francouzštinu a ruštinu. Podle ředitele Chloupka jednoznačně vede angličtina, o niž mají zájem dvě třetiny všech školáků. Na druhém místě je němčina. O francouzštinu a ruštinu je zájem minimální.

Jestli bude výuka ruštiny coby povinný předmět ve škole pokračovat i v příštím roce, poté, co současní deváťáci odejdou, není jisté. „Pokud bude zájem, nebráníme se, ale třídu můžeme otevřít jen, když bude více dětí," říká Chloupek.

Volba výuky toho kterého jazyka je plně v kompetenci vedení jednotlivých škol. Záleží na aprobaci učitelů a také na přání rodičů, který jazyk dítěti vyberou, protože cizí jazyk se dítě ve škole začíná učit v páté třídě. Pokud se ale jedná o třídu jazykovou, již ve třetí třídě, kde se pravidla mají změnit. „Ve skupině by mělo být nejméně osm dětí, aby výuka byla pro školu efektivní," upozorňuje Vladimír Polodna, vedoucí organizačního oddělení referátu školství Okresního úřadu Jihlava.

"Kdysi se každý musel rusky učit, protože to bylo pro všechny povinné a žádná možnost výběru nebyla - jen ruština. Lidé měli po desetiletí socialismu Ruska dost a ani pro děti nechtěli po revoluci v devětaosmdesátém nic, co by jim bývalé časy připomínalo," míní Polodna a dodává, že proto tehdy ze škol ruština zmizela a všichni se vrhli na učení angličtiny, němčiny, případně jiných „zá- padních", dříve zakázaných jazyků.

Jestli to bylo dobré, to podle něj ukáže čas a poptávka. Fakt, že se dnes ruština do škol vrací, Vladimír Polodna vítá: „Je to jazyk, kterým mluví kolem dvou set milionů lidí. V Americe, Austrálii a jinde se běžně učí, proč by se nemohla učit u nás? Vždyť je to světový jazyk jako každý jiný."

Co se týče středních škol na Jihlavsku, ruština se učí na čtyřech: v Jihlavě na obchodní akademii, gymnáziu a vyšší odborné škole, a pak v Třešti na střední odborné škole. Jedná se o výuku v rámci volitelných předmětů, kdy studenti mají na výběr více cizích jazyků a po celou dobu studia se jazyk učí. „Zájem o ruštinu se v poslední době zvyšuje," říká Karel Látera, který má na okresním úřadu střední školství na starost. Také podle něj je návrat ruštiny do škol správný. „Oživuje se obchod s východními, rusky hovořícími zeměmi, podnikají u nás ruské firmy a naopak: naše i západní firmy působí na východě," popisuje možné využití jazykových znalostí Látera. Navíc podle něj mohou svým dětem s učením pomoci i rodiče - na rozdíl od angličtiny, která pro ně byla nová. Ti se ruštinu učili mnoho let, měli ji zažitou a alespoň základy jim v paměti zůstaly.

Na Žďársku se rusky mohou naučit například žáci 3. základní školy. Zatímco několik deváťáků si tento jazyk vybralo jako zájmový kroužek a učí se ho nepovinně, děti ze dvou osmých tříd si ruštinu zvolily z několika jiných jazyků a mají ji coby jeden z výukových předmětů. I zde se však jedná o žáky dyslektických tříd. Jiná základní škola výuku ruštiny nenabízí.

Ve žďárském, bystřickém a novoměstském gymnáziu studuje ruštinu jako druhý cizí jazyk celkem sedmašedesát středoškoláků. Dále možnost studia ruského jazyka nabízí vyšší odborná škola a zemědělská škola. „Žáci u nás jednak pokračují v jazyce, který již dělali na základní škole a k tomu si přibírají další. Ruštinu si letos vybralo šestnáct studentů," prozradila Ludmila Slánská, zástupkyně ředitele Gymnázia V. Makovského v Novém Městě na Moravě, s tím, že od roku 1990 je to první skupina studentů, která se pro studium ruského jazyka rozhodla. Výuka představuje učení tři hodiny týdně ve všech ročnících a studenti z ruského jazyka mohou i maturovat.

Také ve žďárském gymnáziu se k pravidelné výuce ruštiny v rámci vyučování vrátili teprve nedávno, konkrétně vloni. Dříve bylo možné navštěvovat hodiny ruštiny jen v rámci nepovinného předmětu. Jaroslav Kotlán, ředitel bystřického gymnázia, považuje dokonce kombinaci jazyků ruština - angličtina do budoucna za velmi perspektivní. „Střední Evropa se stává jakýmsi spojovacím článkem mezi Západem a Východem. Ekonomické aktivity směřují na východ a tam se asi obchodník bez znalosti ruského jazyka neobejde," míní Kotlán.

V okresech Havlíčkův Brod a Pelhřimov se ruština zřejmě na žádné základní ani střední škole nezabydlela. „Zájem je minimální, a tak se z finančních důvodů nevyplatí třídu otevírat," upřesnila Marta Hermannová z havlíčkobrodského referátu školství. Ani její pelhřimovští kolegové o výuce ruštiny na některé ze škol nevěděli.
„Ruský jazyk se na žádné základní ani střední škole Třebíčska neučí povinně. A co se týče nepovinné výuky či konverzací, o tom přehled nevedeme," říká Lenka Honková z referátu školství třebíčského okresního úřadu. Přesto i zde se někteří ředitelé o návrat ruštiny do škol snaží.

Patří k nim například Střední odborná škola v Moravských Budějovicích. Zde dokonce uvažovali o zařazení ruského jazyka, stejně jako je tomu dnes u angličtiny a němčiny, v podobě volitelného předmětu, do dopolední výuky. Přihlásilo se však jen sedm studentů prvních ročníků, což bylo málo, a tak se záměr letos neuskutečnil. „Nezříkáme se to- ho. Pokud bude zájem větší, jsme připraveni ruštinu vyučovat," nevzdává se ředitel Stanislav Šťáva.

Zatím se tedy rusky učí jen ti, kterým jdou dobře i jiné jazyky, a zájmovým studiem dvakrát hodinu a půl týdně mimo výuku si chtějí rozšířit jazykové znalosti. Znalost ruštiny se jim může hodit třeba i u přijímacích zkoušek na vysoké školy.

A jaké mají mladí lidé důvody ke studiu ruštiny? „Všude se učí většinou jen angličtina a němčina. Podle mě je škoda, že spousta lidí třeba ruštinu spojuje se starým režimem. A přitom je to teď docela důležité, také například pro práci v souvislosti s přílivem ruských investorů. Kromě toho je to pro mě zajímavé: jejich země i ta kultura, baví mě to. O své budoucnosti ještě nemám žádné konkrétní představy, ale doufám, že se mi to třeba jednou bude hodit. A pokud ne, aspoň mám něco zajímavého navíc," míní sedmnáctiletá Lenka Prášková z Moravských Budějovic.

Naopak stejně staré Zuzaně Vobůrkové připadalo začít studovat ruštinu jako dobrá recese. „Až časem jsem zjistila, že je to docela výhoda oproti ostatním studentům. Třeba se mi to jednou bude hodit. Kdyby se naskytla možnost tam pracovat, třeba i jako au-pair, určitě bych jela," říká Zuzana Vobůrková. To, že si přibrala k angličtině a němčině ještě i ruštinu, oceňují také její rodiče, kteří jsou podle ní rádi, že se tak ve volném čase zabaví. „Ruština je něco jiného než ostatní jazyky. Kritický byl první rok a zvládnutí azbuky, teď když se ruštinu učím druhým rokem, už je to docela dobré," dodává studentka.

Že ruština není zapomenutým jazykem a mají o ni zájem i mladí lidé, dokládá například také fakt, že v neděli bude dvacetiletá studentka třetího ročníku telčské střední odborné školy Helena Malátová společně s deseti dalšími studenty z celé republiky reprezentovat Česko na jubilejní desáté olympiádě v ruském jazyce. Do mezinárodního kola postoupila na základě dobrého umístění v republikovém kole.

Autoři:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...

VIDEO: Skladníci obklíčili ujíždějící zloděje vysokozdvižnými vozíky

Skladníci v akci. Zloděje obklíčili vozíky

Zaměstnanci ostravské prodejny stavebnin společnými silami zadrželi trojici zlodějů, která se pokusila vykrást...



Neznámý útočník střílel z vozu na projíždějící auto, žena nepřežila

V jihlavské Slavíčkově ulici se střílelo na projíždějící automobil. Útok...

Na okraji Jihlavy se v pátek odpoledne střílelo. Po ženě v autě z protijedoucího vozu několikrát vystřelil zatím...

Nenecháme si vnucovat, kdo u nás bude pracovat nebo žít, řekl Babiš v Bruselu

Premiér Andrej Babiš vystoupil v Bruselu na tiskové konferenci na okraj summitu...

Premiér Andrej Babiš odmítá, aby se Česko pokoušelo přijetím několika uprchlíků přesvědčit Evropskou komisi ke stažení...

V USA se kolem MeToo šíří rozpaky, vánoční večírky poznamenal strach

Demonstrace na podporu kampaně MeToo před Trump Tower na Manhattanu (9....

Američané začínají zpytovat svědomí, zda se to s povykem kolem sexuálních skandálů nepřehání. Některé případy ukázaly,...



Další z rubriky

Velel zásahu na Národní třídě, přesně po 28 letech dostal medaili. Za králíky

O bývalém policistovi a současném chovateli Michalu Danišovičovi natočil v roce...

Bývalý důstojník SNB Michal Danišovič velel 17. listopadu 1989 zásahu na pražské Národní třídě, kde policisté surově...

VIDEO: Kus staré dlažby na novém chodníku s cyklostezkou udivuje Přerov

V přerovské ulici Velká Dlážka zůstal po opravě třináct metrů dlouhý původní...

Údiv i všelijaké narážky vyvolává nyní v Přerově několikametrový úsek ulice Velká Dlážka. Nově předlážděný chodník s...

VIDEO: Další lávku přes Vltavu ráno zavřeli, první chodci přelézali

Dva roky se budou opravovat lávky přes železniční most mezi pražskou Výtoní a...

Od pátečního rána měly být uzavřeny lávky pro pěší na železničním mostě přes Vltavu z pražské Výtoně. Jenže opačným...



Najdete na iDNES.cz