Podle analytiků tak s velkou pravděpodobností končí jeden z nejostřejších sporů mezi malou zakavkazskou republikou a jejím mocným sousedem.
"Poslední vojáci odejdou v roce 2008," řekl na tiskové konferenci Lavrov, kterého citovala agentura Interfax.
Rusko má v Gruzii dvě základny ještě ze sovětské doby - v Batumi a v Achalkalaki, dohromady kolem tří tisícovek vojáků. Tbilisi Moskvu obviňovalo, že stahování vojáků záměrně oddaluje, aby v regionu zůstalo stále přítomno.
Kreml dosud vnímá Gruzii jako součást své historické sféry vlivu. Gruzínští poslanci letos pohrozili, že pokud nebude v jednání s Ruskem dosaženo pokroku, prohlásí základny za nezákonné.
S odchodem armády se smířil i prezident Putin
Lavrov rovněž prohlásil, že stahování ruské armády by mohlo být zahájeno ještě letos. Zmírnění postoje Ruska signalizoval minulý týden už prezident Vladimir Putin. Ten však dodal, že po odchodu Rusů by na území Gruzie neměly být žádné cizí vojenské základny.
"Je žádoucí, aby tam po našem odchodu nebyl rozmístěn kontingent třetí země. Týká se to naší bezpečnosti," uvedl.
Je zřejmé, na co narážel. Moskva se totiž obává sbližování nového prozápadního vedení prezidenta Michaila Saakašviliho se Spojenými státy. Gruzie se netají svou ambicí vstoupit do NATO a už nyní důstojníci gruzínské armády prodělávají speciální výcvik pod vedením Američanů.
Navíc americký prezident George Bush si počátkem května během své triumfální návštěvy Gruzie, kam zavítal jako vůbec první hlava USA, nebral servítky. "Suverenita a územní celistvost Gruzie musí být respektovány všemi zeměmi," prohlásil ve zjevné narážce na Rusko a jeho vojenské základny.
Navíc nabídl Tbilisi pomoc při řešení sporů se separatistickými oblastmi Jižní Osetií a Abcházií.
Rusko dohodu o odchodu svých vojáků dlouho odmítalo, Gruzie na stažení ruských sil neoblomně trvala. Moskva se jednání snažila všemožně protahovat, žádala na odchod sedm let. K průtahům přispívala i nechuť Abcházů smířit se s odchodem Rusů, protože se nechtějí dostat pod vliv centrální gruzínské vlády.
