Moskevský ministr obrany Sergej Ivanov již dříve vyjádřil naději, že taková dohoda bude uzavřena do konce letošního roku. Také zdroje ze sídla Atlantické aliance v Bruselu potvrzují, že NATO má na ujednání značný zájem.
Země Aliance včetně Spojených států považují Rusko za klíčového spojence v boji proti terorismu. Vůči společným cvičením s Ruskem nicméně mohou být podezíraví noví členové NATO, kteří byli v minulosti součástí východního bloku.
Diplomaté na druhé straně věří, že možné cvičení pod hlavičkou Aliance, přestože by se ho zúčastnili i Rusové, by nemuselo být ani ve střední a východní Evropě vnímáno negativně.
Dohoda mezi Ruskem a NATO by se měla týkat mimo jiné právního statusu vojáků druhé strany, podmínek tranzitu či případného odškodnění při nějakém neštěstí. Nejde přitom pouze o cvičení, ale také o různá armádní školení.
Shoda není stroprocentní
Názory obou stran se zatím rozcházely v technických detailech. Rusové žádali zvláštní zacházení, jež by šlo nad rámec podobných dohod, které aliance v minulosti uzavřela se státy, s nimiž se podílí na programu Partnerství pro mír. Spojenci v NATO však chtěli vzít za základ právě tento model. Ruští experti podle zpráv z Moskvy nyní zkoumají, zda je to možné.
Informace o rozhovorech s NATO zprvu vyvolaly odmítavé reakce části nacionalisticky naladěné politické scény v Rusku. Zdá se však, že politika prezidenta Vladimira Putina orientovaná na partnerství se Západem získává v Moskvě jasně navrch.
Stovka společných akcí
Ruské ministerstvo zahraničí uvádí, že jen v letošním roce se má uskutečnit zhruba stovka akcí, na nichž se bude společně podílet Moskva a NATO. Dvacet z nich se má konat v Rusku.
Náčelník generálního štábu Anatolij Kvašnin v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC upřesnil, že Rusko pozvalo představitele Aliance na cvičení jaderné bezpečnosti na poloostrově Kola a námořní cvičení v Novorossijsku a Petrohradu.
Rusové zase obdrželi pozvánku na námořní cvičení v severním Atlantiku. Ruské lodě by měly letos v létě cvičit společně s italskými a francouzskými.
Základny jablkem sváru
Zatímco vše nasvědčuje tomu, že Rusko a NATO dříve či později dospějí k další důležité dohodě, ve vzájemných vztazích se objevují i staronové trhliny. Moskva neskrývala nespokojenost nad tím, že vzdušný prostor pobaltských zemí začaly po rozšíření Aliance hlídat stíhačky NATO.
Spojenci v Bruselu zase kritizují Rusko, že zatím neuzavřelo své vojenské základny v Moldavsku a Gruzii, ačkoliv se k tomu zavázalo už v roce 1999. "Ve velkých strategických otázkách, jako je boj proti terorismu či Balkán, se s Ruskem shodneme, ale čertovo kopýtko je v detailu," uvedl zdroj z bruselského sídla aliance právě s odvoláním na situaci ve dvou zmíněných postsovětských republikách.
Šéf výboru Dumy pro obranné záležitosti Viktor Zavarzin v této souvislosti tvrdí, že "ruská přítomnost je nezbytná k udržování regionální bezpečnosti".
Někteří moskevští kritici nynějších rozhovorů s Aliancí dokonce prohlašují, že konečným cílem má být údajně zavlečení Ruska do amerického „dobrodružství“ v Iráku. Politolog Leonid Ivašov upozornil, že ministr obrany Ivanov Američanům slíbil podporu jejich sil ve třetích zemích.
