"V souvislosti s uvedením Temelína do zkušebního provozu byl zaznamenán zvýšený zájem i o otázky jaderné, chemické a biologické bezpečnosti," píše BIS ve své zprávě.
Podle BIS si ruské zpravodajské služby v Česku budují systém vlivových agentur, jejichž prostřednictvím chtějí ovlivňovat rozhodovaní místních samospráv a šířit dezinformace. Ty mají zpochybnit důvěryhodnost země v zahraničí a probudit v občanech pochybnosti o postupech státních orgánů.
Agentury se podle zprávy zaměřují na šíření pochybností o vstupu České republiky do NATO. Zdůrazňují vysoké náklady spojené s členstvím v alianci a na působení české armády v zahraničních misích. Poukazují rovněž na zbytečnost nákupu nových bojových nadzvukových letadel.
Rostoucí aktivity ruských tajných služeb dává BIS do souvislosti s nástupem Vladimíra Putina do prezidentské funkce v květnu 2000.
Putin byl v 80. letech pracovníkem zahraniční rozvědky Výboru státní bezpečnosti (KGB), proto má podle BIS větší důvěru ve zpravodajské složky a přikládá jim vyšší význam při prosazování zahraniční politiky Ruska než resortům řízeným vládou.
Moskva má podle BIS zájem nahradit pomocí úspěšné špionážní činnosti ruské potíže v ekonomické a vojenské oblasti. Zpravodajské služby se proto nově zaměřují na získávání informací o nových vojenských a civilních technologiích, informačních systémech i o nejnovějších výsledcích vědeckého výzkumu.
