Stávek a demonstrací se po celé zemi zúčastnilo několik milionů lidí, jejich počet ovšem zůstal hluboko pod prognózami vůdců komunistů a odborových předáků. Poklidný průběh dne protestů byl přivítán s úlevou, pozorovatelé však varují před podceňováním rostoucího vlivu opozičních sil a radikalizace ruské společnosti"Tato země ještě nezažila tak velké protesty. Lidé vyšli do ulic, aby změnili poměry v Rusku," řekl po demonstraci šéf komunistů Gennadij Zjuganov. "Již nás není možné ignorovat jako dříve," řekl. Ještě před několika dny ovšem prorokoval, že do akce se zapojí na čtyřicet milionů Rusů - nejoptimističtější odhady se však včera pohybovaly jen kolem deseti milionů, podle oficiálních údajů byla účast ještě podstatně nižší.
Komentátoři dávají nízkou účast do souvislosti s únavou lidí, kteří bojují s následky těžké hospodářské krize, ale také s určitými nadějemi, které vzbuzuje vláda nového kompromisního premiéra Jevgenije Primakova. Ten v předvečer protestů znovu přislíbil vyplnění závazků vlády a požádal zemi o trpělivost. "Prosím vás: nerozhoupávejte ještě více naši loďku na již tak dost bouřlivém moři," řekl.
V Moskvě, kde do ulic vyrazilo na 200 tisíc demonstrantů, i ve stovkách dalších měst a obcí se protesty nesly hlavně ve znamení požadavku na odvolání prezidenta Jelcina a proplacení obrovských částek, které stát dluží na mzdách a důchodech.
"Žádná revoluce tady nebude. Kreml si ale musí uvědomit, že prostým občanům dochází trpělivost," řekl učitel Jevgenij Bardin, jeden z účastníků demonstrace v Moskvě, kde se několik proudů z různých částí města spojilo na prostranství pod Rudým náměstím.
Pro velkou část obyvatel Moskvy byly nicméně celodenní průvody nejrůznějších uskupení jen nepříjemnou komplikací, která blokovala normální život města. "Jsou naivní, Jelcin si stejně bude dělat, co chce," říká znechuceně taxikář, který se představil pouze jako Vadim.
V ruských provinciích, kde jsou dopady krize silnější než v Moskvě, se v některých případech do čela demonstrací postavili šéfové tamních samospráv. Mezi nimi byl i vlivný generál Alexandr Lebeď, gubernátor Krasnojarského kraje a pravděpodobný prezidentský kandidát.
Komentátoři dávají nízkou účast do souvislosti s únavou lidí, kteří bojují s následky těžké hospodářské krize, ale také s určitými nadějemi, které vzbuzuje vláda nového kompromisního premiéra Jevgenije Primakova. Ten v předvečer protestů znovu přislíbil vyplnění závazků vlády a požádal zemi o trpělivost. "Prosím vás: nerozhoupávejte ještě více naši loďku na již tak dost bouřlivém moři," řekl.
V Moskvě, kde do ulic vyrazilo na 200 tisíc demonstrantů, i ve stovkách dalších měst a obcí se protesty nesly hlavně ve znamení požadavku na odvolání prezidenta Jelcina a proplacení obrovských částek, které stát dluží na mzdách a důchodech.
"Žádná revoluce tady nebude. Kreml si ale musí uvědomit, že prostým občanům dochází trpělivost," řekl učitel Jevgenij Bardin, jeden z účastníků demonstrace v Moskvě, kde se několik proudů z různých částí města spojilo na prostranství pod Rudým náměstím.
Pro velkou část obyvatel Moskvy byly nicméně celodenní průvody nejrůznějších uskupení jen nepříjemnou komplikací, která blokovala normální život města. "Jsou naivní, Jelcin si stejně bude dělat, co chce," říká znechuceně taxikář, který se představil pouze jako Vadim.
V ruských provinciích, kde jsou dopady krize silnější než v Moskvě, se v některých případech do čela demonstrací postavili šéfové tamních samospráv. Mezi nimi byl i vlivný generál Alexandr Lebeď, gubernátor Krasnojarského kraje a pravděpodobný prezidentský kandidát.
