V článku otištěném v listu Rossijskaja gazeta to napsal ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, donedávna stálý zástupce Ruska při Severoatlantické alianci. Ruština musí podle něj být uznána za státní, regionální nebo oficiální jazyk všude, kde žije velké množství Rusů.
"Budeme usilovat o to, aby ruský jazyk v EU získal oficiální status, protože tam žije několik milionů ruskojazyčných obyvatel," napsal Rogozin. "Je nezbytné napomáhat zachování, rozvoji a rozšíření výuky ruštiny na školách a univerzitách, zejména tam, kde je tato výuka ohrožena," uvedl vicepremiér.
Výzvy k prosazení ruštiny do struktur EU se v Moskvě v poslední době objevují stále častěji. Vyvolává je hlavně situace v pobaltských státech, které se po rozpadu Sovětského svazu plně integrovaly do západních struktur. Moskva vlády Litvy, Lotyšska a Estonska opakovaně obviňuje z poškozování práv a zájmů silné ruskojazyčné menšiny. Snahy pobaltských států budovat obnovenou národní a jazykovou identitu Rusko označuje za potlačování práv etnických menšin.
Beztrestná rusofobie a diskriminace
S mimořádnou pozorností ruská média sledovala nedávné referendum v Lotyšsku, které mělo rozhodnout o uznání ruštiny za druhý oficiální jazyk.
Komentátoři spekulovali, že v případě pozitivního výsledku by se ruština jako úřední řeč v jedné z členských zemí musela stát dalším z oficiálních unijních jazyků. Lotyšští občané ale v referendu návrh velkou většinou odmítli (více najdete zde).
V článku nazvaném "Ruská zahraniční politika: je výhodné být vůdcem" Rogozin napsal, že Moskva bude nadále sledovat respektování práv a zájmů Rusů žijících v zahraničí. "Beztrestné rusofobii a diskriminaci, pronásledování ruské kultury a ideologickému falšování ruských dějin je třeba zabránit," uvedl.
