"Číňané se tento systém pokoušejí tajně okopírovat," řekl podle britského listu The Guardian Ruslan Pukchov z moskevského vojensko-obranného think tanku. "S-300 chtějí okopírovat pro vlastní zájmy, ale také na export," dodal odborník s tím, že Asiatům se zřejmě nepodařilo získat všechny potřebné materiály.
Zprávu o údajném špiónovi z říše středu přinesla ruská agentura RIA Novosti ve středu. Ruští agenti z Federální bezpečnostní služby (FSB) ale Číňana zadrželi už loni v říjnu. Tchun Še-ni-jün údajně působil jako překladatel a tlumočník pro oficiální delegace, mezitím však podle Rusů slídil po citlivých informacích o S-300.
Raketový protiletadlový systém, který se začal vyrábět v dobách Sovětského svazu, stále patří k exportním hitům Ruské federace. Číňan se podle prohlášení FSB "pokoušel získat dokumenty o technických parametrech a údržbě systému S-300". V úterý byl u ruského soudu obviněn ze špionáže.
Špioni ve zbrojním průmysluZačátkem roku ukrajinské úřady odsoudili Rusa na šest let. Soud ho poslal za mříže za údajnou krádež vojenských materiálů, které měl předávat Číňanům. V uplynulých dvou letech Rusové obvinili dva Číňany za prodej součástek ruského bojového letounu do Číny. Zdroj: The Guardian |
Proč FSB odtajnily informace o Tchunovi, není jasné. The Guardian ale upozorňuje na možnou souvislost s nadcházející cestou ruského premiéra Vladimira Putina do Pekingu. Návštěva Číny, která začne příští úterý, bude Putinovou první oficiální cestou do zahraničí od chvíle, kdy potvrdil kandidaturu na úřad prezidenta. Rusové budou volit novou hlavu státu příští rok v březnu.
Loni Rusko na základě starších dohod do Číny dodalo patnáct systémů S-300. Peking však v poslední době usiluje o modernější obranné systémy. A zatímco v minulosti sázel hlavně na ruské zbrojaře (Čínané v letech 1991 až 2010 nakupovali přes 90 procent zbrojní techniky v Rusku), teď zájem dramaticky klesl.
Může za to jak rozvoj vlastního zbrojního průmyslu, tak fakt, že Rusové mnohdy nereflektovali požadavky čínské armády, popsal Paul Holtom ze švédského think tanku Sipri (Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru).
"Rusko nechce Číně prodávat vyspělé zbraně a technologie hlavně z obavy, že Číňané ruskou technologii okopírují a začnou s Ruskem soupeřit na mezinárodním zbrojním trhu," uvedl Holtom s tím, že prodej zbrojní techniky mezi oběma zeměmi "charakterizuje spíše soutěžení než spolupráce".
