Odborníci zkoumali v roce 1943 nalezené tělesné pozůstatky. Sovětský svaz tvrdil, že masakr polských důstojníků není jeho dílem.

Odborníci zkoumali v roce 1943 nalezené tělesné pozůstatky. Sovětský svaz tvrdil, že masakr polských důstojníků není jeho dílem. | foto: ©War/UPP/TopFoto, Profimedia.cz

Rusové definitivně zamítli polské žádosti o vyšetření katyňského masakru

  • 229
Jedna z nejtemnějších událostí polských dějin zřejmě zůstane zahalena tajemstvím. Ruský Nejvyšší soud definitivně zamítl žádosti o vyšetření masakru tisíců polských důstojníků v katyňském lese. Podle soudu je zločin spáchaný na jaře 1940 už promlčený.

Podle dostupných záznamů se krátce po vypuknutí války dostalo do sovětského zajetí více než 22 tisíc polských důstojníků, intelektuálů a duchovních. Bylo mezi nimi i několik stovek Čechů. Rudá armáda je ale nezadržovala dlouho, tajná sovětská policie NKVD je po krátkém věznění popravila.

Celý incident se poté stal nástrojem propagandy. Sovětské úřady po desetiletí svalovaly zločin na německé okupanty, než nakonec Michail Gorbačov a Boris Jelcin v roce 1990 uznali sovětskou vinu. Za vraždu ale nikdy nebyl žádný ze strůjců ani vykonavatelů potrestán.

Varšava naléhala, aby Moskva masakr uznala jako genocidu, Rusové ale odmítli. Jejich prokurátoři dospěli k závěru, že popravy zajatců nelze považovat za vyvražďování národa.

Katyňský masakr proto dodnes zůstává citlivou kapitolou v rusko-polských vztazích. Ruské vyšetřování případu bylo uzavřeno v roce 2004 s tím, že spis zůstane přísně utajený.

Ruský soud pozůstalým nevyhověl

To ale neodradilo pozůstalé polských obětí, kteří chtějí, aby někdo byl za katyňský masakr potrestán. Jejich úsilí dnes zmařil verdikt ruského nejvyššího soudu. Ten dal za pravdu rozhodnutím soudů nižších instancí, které zamítly snahy pozůstalých domoci se znovuotevření případu.

Argumentoval i tím, že z 1 803 těl zastřelených polských důstojníků nalezených v katyňském lese bylo identifikováno jen 22, a tak "není důvod se domnívat, že právě příbuzní stěžovatelů přišli o život v důsledku zločinu".

Katyň

Na motivy knihy Katyň: Post Mortem od Adrzeje Mularczyka natočil režisér Andrzej Wajda o tragické události film, který měl v České republice loni svoji premiéru.

Zločin z roku 1940 má být podle Nejvyššího soudu posuzován podle stalinského trestního zákona z roku 1926, což znamená, že již uplynula desetiletá promlčecí lhůta stanovená tímto zákonem.

"Trestní stíhání nemůže být vedeno, protože promlčecí lhůta vypršela a obnovené vyšetřování by odporovalo zákonu," uvedl soud. Kromě toho bylo vyšetřování ukončeno i kvůli smrti pachatelů.

Soud bude mít zřejmě pokračování ve Štrasburku

Advokátka pozůstalých označila argumentaci soudu za nepochopitelnou a dala najevo, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. "Je nepochopitelné, jak lze tvrdit, že lidé, kteří nebyli identifikováni, nebyli zastřeleni," poznamenala Anna Stavická.

Nebude první, kdo se kvůli masakru v katyňském lese obrátí do Štrasburku. Žalobu na Moskvu u soudu podali loni v říjnu dva potomci zavražděných vojáků, kterým se podařilo prokázat, že jejich blízcí byli zavražděni, přesto do ruský dokumentů nemohli nahlédnout. - přečtěte si Evropský soud chce od Ruska vyjasnění katyňského masakru

Katyň, nástroj propagandy

Ostatky polských důstojníků, zastřelených převážně ranou do zátylku, objevili v katyňském lese u Smolenska v roce 1943 němečtí vojáci. Na místo povolali experty z okupované Evropy, kteří dospěli k závěru, že zločin byl spáchán na jaře 1940, tedy ještě před německým vpádem do Sovětského svazu.

Sovětská komise naopak obvinila z masakru německé okupanty. Spor se stal pro Moskvu záminkou k přerušení diplomatických styků s polskou exilovou vládou v Londýně v předvečer nastolení prosovětského režimu v Polsku. Téměř až do pádu komunismu byla otázka osudu polských zajatců tabu v obou zemích.

V polském tisku se mezitím už objevila jména 125 "katů" z tajné policie NKVD, kteří se na popravě zajatců podíleli a byli za svůj čin odměněni.

Major Vasilij Blochin byl povýšen na generála, major Nikolaj Siněgubov se stal náměstkem ministra. Někteří však dopadli špatně, kupříkladu kapitán Rodos byl po Stalinově smrti zatčen a popraven, podobně jako šéf lvovského komanda major Měšik.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video