"Rozhodnutí o osvojení ruských dětí občany USA, přijatá do 1. ledna letošního roku, je nezbytné splnit," popsala agentura Interfax vysvětlení, které místopředseda nejvyššího soudu rozeslal na nižší instance. Podle ruského ombudsmana Pavla Astachova, jenž se věnuje právům dětí, je takových sirotků v Rusku asi 150.
Zákaz adopcí do USA schválili ruští zákonodárci koncem loňského roku v odvetě za americký Magnitského zákon o sankcích proti ruským hodnostářům zapleteným do porušování lidských práv. Po vstupu zákona v platnost ruské ministerstvo zahraničí vypovědělo bilaterální dohodu o osvojování dětí. Nejasným se tak stal osud desítek chovanců ruských sirotčinců, jejichž osvojení Američany ruské soudy schválily ještě před Novým rokem.
Jako příklad takového vakua média uváděla příběh tříletého Denise, který se narodil "náhradní matce" s tolika vrozenými nemocemi a vadami, že se jej zřekli biologičtí rodiče i "náhradní matka" - a totéž se ještě devětkrát opakovalo v případě ruských zájemců o osvojení.
Soud pak svolil americkému páru, aby si postiženého chlapce osvojil, dokonce si pro něj už přijeli do Petrohradu. Ale těsně před tím, než soudní rozhodnutí o Denisově osvojení nabylo právní moci, jej napadla místní prokuratura. Po mediálním rozruchu však veškeré námitky stáhla - a podle webu petrohradské ochránkyně dětských práv si smí americká náhradní rodina "už zítra" Denise převzít z dětského domova.
Magnitský, Jakovlev a desetitisíce sirotků
V Rusku žije ve státních sirotčincích asi 110 tisíc dětí. Adoptovány do zahraničí mohou být pouze v případě, že se pro ně opakovaně nepodaří najít ruskou rodinu, která by se jich ujala. To se děje hlavně v případech těžce nemocných dětí. Kritici zákazu adopcí do USA tvrdí, že tisíce dětí (a většina z nich právě postižených nebo nemocných) přišla o šanci uniknout z ruských přeplněných státních sirotčinců.
Američané od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 adoptovali více než 60 tisíc ruských dětí. Rusko vydání zákazu adopcí do USA odůvodnilo tím, že některé děti tam byly týrány. Jako příklad uvedlo mimo jiné smrt 19 adoptovaných Rusů za poslední desetiletí. Jedním z nich byl malý Dima Jakovlev, podle kterého je pojmenovaný i zákon. Dvouletého chlapečka nechal americký otec v horkém dni devět hodin zavřeného v autě a ten zemřel.
Oproti tomu Magnitského zákon je pojmenován po mrtvém ruském právníkovi Sergeji Magnitském, který odhalil jeden z největších případů korupce v dějinách Ruska, která sahala do vysokých pater politiky. Magnitský byl zatčen, a byť šel do vazby zcela zdravý, po necelém roce za mřížemi zemřel. Podle ochránců práv byl umučen.
