Pod pěti zlatými cibulovitými kopulemi chrámu proběhlo ve středu slavnostní otevření nového kulturního centra, jež je chápáno jako symbol silného, nábožensky orientovaného Ruska a tradičních hodnot pravoslavné církve, popsala stavbu rozhlasová stanice Svobodná Evropa.
Ceremoniálu se zúčastnila pařížská primátorka Anne Hidalgová, chyběli však prezidenti obou zemí, kteří měli podle původních plánů dorazit. Vztah mezi státy je však v poslední době napjatý kvůli ruské intervenci v Sýrii. Francois Hollande i Vladimir Putin od setkání v Paříži nakonec upustili (více čtěte zde).
Nápad na výstavbu nového pravoslavného chrámu ve francouzském hlavním městě se poprvé objevil již v roce 2007, projekt však zdržela řada politických sporů a architektonických i finančních zádrhelů. Návrh architekta Jean-Michela Wilmotta nakonec realizovala francouzská společnost Bouygues. Náklady se odhadují na sto milionů eur (zhruba 2,7 miliardy korun).
Obavy z postranních úmyslů
Rozlehlý komplex na Branlyho nábřeží zahrnuje kromě kostela také duchovní centrum s posluchárnou, kancelářemi a byty, základní školu pro sto padesát dětí a kulturní centrum s knihkupectvím a kavárnou. V areálu ležícím zhruba půl kilometru od Eiffelovy věže dříve sídlil meteorologický úřad.
Církev je Putinovou zbraní. Popi v cizině brojí proti EU a loví katedrály |
Již před zahájením stavby vznikly mezi francouzskými úředníky obavy z bezpečnosti, neboť v těsné blízkosti novostavby se nachází palác Alma, v němž sídlí Nejvyšší soudní rada a mají zde pracovny a byty vedoucí zaměstnanci prezidentské kanceláře. Média následně informovala, že kontrarozvědka rozmístila kolem ruského domu rušící zařízení, jež mají znemožnit případné odposlouchávání.
Stavbu dříve ohrozila snaha bývalých akcionářů ruské ropné společnosti Jukos, kteří požadovali zabavení pozemku za účelem vypořádání dluhu fakticky vyvlastněného podniku Michaila Chodorkovského (více čtěte zde). Krajský soud v Paříži však v dubnu rozhodl, že se na pozemek vztahuje diplomatická imunita a nelze jej zkonfiskovat.
Ruská diaspora ve Francii má silné historické kořeny. Azurové pobřeží bylo oblíbenou rekreační destinací ruské šlechty v devatenáctém století. Carevna Alexandra Fjodorovna nechala v roce 1856 postavit ruský kostel v Nice, který i s pozemkem patří ruskému státu dodnes.
Během ruské revoluce roku 1917 uprchlo do Francie na čtyřista tisíc ruských emigrantů, kteří se zde usadili. Počet pravoslavných věřících ve Francii se v současnosti odhaduje na dvě stě tisíc.
