Gennadij Vinogradov si více než 70 let po svém narození v malé vsi Šešurino, vzdálené půl dne jízdy autem od Moskvy, přeje jen jediné: smět důstojně zemřít u sebe doma. Ale kvůli krizi ruské úřady přestaly financovat nemocnici ve vsi, jedinou široko daleko. Klinice nevyhnutelně hrozí, že bude uzavřena, k velkému roztrpčení Gennadije a jeho sousedů.
„Jestli zavřou kliniku, bude to katastrofa. Platili jsme zdravotní pojištění a máme právo na péči,“ stěžuje si šestasedmdesátiletý stařec. „Je to, jako kdyby nás chtěli zabít,“ reptá.
Hospodářská krize, která sužuje Rusko, je v hlavním městě méně zjevná, ale izolované vsi jako Šešurino jsou stále více odkázány samy na sebe vzhledem k tomu, že se stát zbavuje svých závazků.
Někteří experti dokonce odhadují, že poslední pokusy o reformu zdravotnictví, jehož rozpočet se neustále snižuje, vedly ke zvýšení míry úmrtnosti: ta se v prvním čtvrtletí odhaduje na 14 úmrtí na 1 000 obyvatel oproti 13,5 úmrtí na tisícovku obyvatel ve stejném období loňského roku.
A „malé vsi mají vyšší úmrtnost dospělých a seniorů“, zdůraznila na počátku července zpráva Výboru pro občanské aktivity, což je nevládní sdružení vedené bývalým ministrem financí Alexejem Kudrinem.
Prezident Vladimir Putin, který se dlouhodobě snaží napravit demografický vývoj v zemi, požádal v červnu vládu, aby v souvislosti s „významným růstem úmrtnosti“ podnikla naléhavá opatření.
Klinika přežila cara i bolševiky. Teď jí hrozí konec
Nemocnice v Šešurinu byla sotva víc než zotavovnou, ale nakonec zbyla jako jediné zařízení v okolí poskytující zdravotní péči, ať šlo o akutní případy, nebo o chronické nemoci.
„Lidé sem přicházejí pro pomoc, a my jim pomáháme, ačkoli jsme na to nebyli zařízeni,“ vysvětluje ředitelka Galina Lebeděvová. Nedávno ji úřady vyrozuměly, že už nemají peníze na zachování jejího týmu 15 ošetřovatelek. Čeká se, že do konce roku kliniku zavřou.
Šešurino je ves na břehu jezera, ležícího asi 400 kilometrů severozápadně od Moskvy, s dřevěnými chaloupkami, které se od carských dob nezměnily. Jestli se nemocnice zavře, lidé přijdou nejen o jediný přístup ke zdravotní péči, ale také o zdroj obživy pro 15 rodin.
Nemocnici tu postavil v roce 1908 zdejší rodák Alexej Kuropatkin, který za posledního cara Mikuláše II. býval ministrem války. Nemocnice přečkala války, revoluce i pád komunismu, zatímco počet obyvatel Šešurina a okolních vsí postupně klesl na zhruba 230.
„Neuvědomují si, jak tu lidé žijí“
Ministryně zdravotnictví Veronika Skvorcová minulý měsíc připustila, že vláda má čím dál větší potíž udržet zdravotníky v 83 000 vsích s méně než 100 obyvateli. Aby problém zmírnila, navrhla pořádat vyšetření prostřednictvím počítačového programu Skype, přenášejícího obraz a zvuk.
Takový návrh jedině rozzlobil lidi v Šešurinu, kde nepovažují úřední sliby zavést do vsi optický kabel za realistické. „Nemáme tu ani signál pro mobilní telefon a pevné linky fungují jen každý druhý den,“ připomíná Gennadij.
V Rusku zahájili v posledních letech mnoho zdravotních reforem ve snaze zmodernizovat nemocnice. Ale zatímco zařízení ve velkých městech jsou obvykle slušně vybavena, venkov je stále více odstřihován od zdravotní péče.
Podle účetní komory, ruského kontrolního úřadu, zdravotnictví loni přišlo o 90 000 zaměstnanců.
Lidé v Šešurinu od počátku krize vidí, že beztak obtížné poměry se stávají neudržitelnými, vysvětluje Galina Lebeděvová, jejíž nemocnice se stará hlavně o chudé penzisty. „Lidé, co vymyslili ty reformy, nevědí, co obnáší život na venkově. Neuvědomují si, jak tu lidé žijí a co musí snášet, aby přežili,“ míní.
