Velvyslanci Ľubomíru Rehákovi bylo řečeno, že „rozhodnutí slovenských úřadů projevit pseudosolidaritu s Českem a jeho provokační protiruskou kampaní poškozuje tradičně přátelské rusko-slovenské vztahy a konstruktivní bilaterální spolupráci,“ uvedlo ministerstvo podle TASS.
Česko-ruská roztržka začala po oznámení Prahy, že z výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích v roce 2014 jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Česko a Rusko si následně vzájemně vypověděly desítky diplomatů.
Slovensko následně rozhodlo o vyhoštění tří pracovníků ruského velvyslanectví. Rusko ve středu reagovalo zrcadlově, slovenskou ambasádu tak musí opustit tři zaměstnanci.
Slovensko v rámci solidarity vyhostilo tři ruské diplomaty:
22. dubna 2021 |
„Je to zásah do chodu naší ambasády. Věřím, že se s tím vypořádáme. Uděláme všechno proto, aby naše ambasáda v Moskvě fungovala,“ řekl v reakci slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok. Dodal, že vyhoštění Slováci musejí opustit Rusko do sedmi dnů.
Slovensko má v Rusku podle dřívějších informací 18 diplomatů a další pracovníky. Rusko mělo na Slovensku před posledním vyhoštěním tří svých pracovníků ambasády 30 diplomatů a dalších 60 pracovníků velvyslanectví.
„Co se týče slovenské reakce, k tomu řeknu jediné - v nouzi poznáš přítele. V takovýchto chvílích se také pozná, kdo má jaké spojence a přátele. Jsem rád, že Česká republika má Slovensko jako takto významného a zásadového spojence,“ poděkoval Slovensku za solidární gesto český ministr zahraničí Jakub Kulhánek, který na první zahraniční cestu ve funkci šéfa české diplomacie vyrazil právě do Bratislavy.
Na znamení solidarity s ČR též vypověděla Litva dva ruské diplomaty. Lotyšsko vyhošťuje jednoho, stejně tak Estonsko. Rusko odpovědělo recipročně, z Moskvy tak odchází dva zaměstnanci litevské ambasády a celkem dva zaměstnanci estonské a lotyšské ambasády. Moskva si též předvolala velvyslance z pobaltských zemí.
„Mohu říci jen to, že schůzka byla profesionální. Ruští kolegové vyplnili svůj úkol, my jsme je vyslechli a poskytli své vyjádření, a to bylo vše. Budeme své metropole informovat,“ řekl lotyšský velvyslanec po schůzce, která podle agentury TASS trvala přibližně 45 minut.
Litevské ministerstvo zahraničí zareagovalo na vyhoštění svých dvou diplomatů z Ruska prohlášením, ve kterém podle agentury AFP vyjádřilo naději, že Moskva přestane se svou „agresivní diplomacií“ a také přestane „obviňovat jiné země z eskalace“, jakož i vezme na vědomí „signály“ ze Západu.
Europoslanci navrhují vyhoštění ruských diplomatů
Europoslanci nyní navrhují, aby k vyhoštění ruských diplomatů sáhla koordinovaně celá unie. Podobně evropské země postupovaly v roce 2018 na závěr britského vyšetřování, podle něhož byla ruská rozvědka i za otravou bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v anglickém Salisbury.
„Rusko rozumí jedině síle, snahu o jednání si vykládá jako slabost. Proto se domnívám, že by členské státy EU měly po vzoru kauzy Skripal přistoupit ke koordinovanému vyhoštění ruských diplomatů.“ prohlásil český europoslanec Jiří Pospíšil z nejsilnější lidovecké skupiny. Návrh rezoluce, o němž bude EP v návaznosti na odpolední debatu se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem hlasovat ve čtvrtek, má vedle lidovců i podporu socialistů, liberálů, zelených a konzervativců a proto velkou šanci na schválení.
Na výbuch ve Vrběticích bychom mohli být pyšní, uvažuje ruský expert |
„Jsem velmi ráda, že rezoluce vyjadřuje Česku plnou solidaritu a požaduje silná opatření evropských zemí v odpovědi na tento útok,“ prohlásila místopředsedkyně EP Dita Charanzová z frakce liberálů.
Solidaritu vyjádřili Česku ve společném prohlášení již minulý týden šéfové hlavních parlamentních skupin. Europarlament nyní zařadil projednání vrbětické kauzy a následné pře mezi Prahou a Moskvou do širší debaty o současném napětí mezi evropským blokem a Ruskem. V jejím rámci budou dnes poslanci hovořit také o věznění předáka ruské opozice Alexeje Navalného či o nedávných manévrech ruských vojenských sil u hranic s Ukrajinou.
V souvislosti se všemi zmíněnými body požaduje navrhovaná rezoluce přijetí cílených sankcí vůči oligarchům napojeným na Kreml. EP k tomu vyzýval již v minulosti, unijní země však zatím nikdy nenašly potřebnou jednomyslnou shodu. EU tak zatím zákazem cest na své území a zmrazením majetku trestá pouze úředníky a politiky, což je například podle Navalného neúčinné.
