Hornické město Vorkuta leží až za polárním kruhem a je natolik izolované, že do něj kromě železnice nevede žádná jiná cesta. Zimy tu trvají až deset měsíců a teploty mnohdy klesají pod čtyřicet stupňů Celsia. Nebe halí oblaka uhelného prachu.
Vláda město loni označila za osmé nejvíce znečištěné místo Ruska. V červnu tu tři Bugerovi přátelé zemřeli, aniž se by se dožili padesátky. „Jeden z mých kolegů přišel domů z noční směny a už se neprobudil. Zůstaly po něm tři děti. Bylo mu 47 let a zabilo ho srdce, krevní sraženina. Jak si může vláda myslet, že bychom šli do důchodu až v šedesáti?” zlobí se Bugera.
Ačkoli se lidé na drsný sever Ruska dříve stěhovali právě kvůli vidině brzkého odchodu do důchodu, plánovaná reforma by ho oddálila o pět let – pro ženy na 60 a pro muže na 65 let. To je ve Vorkutě, kde průměrný věk života mužů dosahuje 56 let, zásadní problém. Ve zbývající části Ruska se nicméně muži v průměru dožívají 66 let, tedy o rok víc, než je plánovaný věk na odchod do důchodu.
Jsme tady jako zombie, říkají místní
Bugera si před dvěma lety z naspořených peněz koupil se svou ženou malý byt v Sokolu v centrální části Ruska, kam se chtěl po odchodu do důchodu přestěhovat. Nyní ale společně s dalšími obyvateli propadl beznaději, že Vorkutu nikdy neopustí. „Kvůli důchodové reformě mám pocit, že se nikdy nedostanu pryč,” myslí si Bugera.
V osmdesátých letech přišlo do Vorkuty přes dvě stě tisíc lidí, kteří hledali dobře placenou práci v hornictví. Z původně třinácti uhelných dolů zůstaly v provozu už jen čtyři a populace klesla na sedmdesát tisíc. Město je plné opuštěných domů, kde jejich obyvatelé zanechali všechen nepotřebný majetek, jehož přeprava by byla příliš nákladná.
„Až budu odcházet vezmu si svoje zbraně a kytaru. To je všechno,” říká horník Sergej. Také lékařka z místní nemocnice, která si přála zůstat v anonymitě, ve městě duchů nechce zůstat. Příští rok měla jít do důchodu a odstěhovat se na jih. „Kvůli reformě se pravděpodobně nic nezmění. Nevím, co budu dělat. Nemám sílu ani vůli žít na místě, kde je všechno v troskách. Jsme tady jako zombie,” vypráví pro agenturu Reuters.
S reformou nesouhlasí 75 procent Rusů
Bugera se společně s další tisícovkou místních zúčastnil v červnu protestů, proti plánované důchodové reformě. Další už ale kvůli nastávající zimě už neuspořádali. „Pokud se nám protesty nepodaří nic změnit, postavíme jimi alespoň základ pro naše děti,” myslí si Bugera.
Masové protesty, volební výprask. Putinův režim čelí vlně hněvu |
Méně smířlivý je bývalý horník Alexandr Golyančuk. „Žijeme v tvrdých podmínkách a máme krátký život. Teď nám vezmou i naši penzi?” zlobí se. O budoucnost se bojí i sedmačtyřicetiletá Olga Lebedevová, které zbývaly do důchodu čtyři roky. „Přidali mi pět let. Celkem mi zbývá devět. Buď se s tím smířím, nebo začnu pít,” říká.
Podle posledních průzkumů veřejného mínění se proti důchodové reformě staví 75 procent Rusů, schvaluje ji jen kolem deseti procent dotázaných. Nejmenovaný zdroj z Kremlu ve středu agentuře Interfax potvrdil, že nepopulární reforma byla důvodem porážky několika kandidátů vládní strany Jednotného Ruska v nedávných gubernátorských volbách.
Vedení strany má údajně zájem schválit důchodovou reformu co nejdřív, aby minimalizovalo negativní dopad na popularitu Jednotného Ruska i samotného ruského prezidenta Vladimira Putina. Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, schválila návrh zákona ve čtvrtek ve třetím, závěrečném čtení. Počátkem října bude o reformě hlasovat horní parlamentní komora, poslední slovo bude mít Putin.
