Ruským volbám dominovalo Jednotné Rusko, bude moci samo přepsat ústavu

  • 954
Vládní strana Jednotné Rusko blízká prezidentovi Vladimiru Putinovi získala ve Státní dumě ústavní většinu. Volební komise po sečtení 93 procent hlasů oznámila, že vítěz voleb získá zřejmě 343 ze 450 parlamentních křesel. Podle AFP se Putin může v klidu připravovat na zisk čtvrtého prezidentského mandátu v roce 2018.

Předpověď centrální volební komise ukazuje, že Jednotné Rusko získá v dolní parlamentní komoře o 100 hlasů více než po minulých volbách. Jeho poslanci tak budou moci sami odhlasovat změnu ústavy. Strana, v jejímž čele stojí současný ruský premiér Dmitrij Medveděv, tak získá bezprecedentní moc.

Výsledky voleb do dumy

1. Jednotné Rusko: 54,2 %, 343 mandátů
2. Komunisté: 13,4 %, 42 mandátů
3. Liberální demokraté: 13,2 %, 41 mandátů
4. Spravedlivé Rusko: 6,2 %, 21 mandátů

Státní duma má celkem 450 poslaneckých křesel. Jednotné Rusko v ní získalo pohodlnou ústavní většinu.

Oproti minulým volbám si polepšilo o 105 mandátů.

V ruských autonomních regionech vzbudila pozornost masivní podpora čečenského autoritářského vůdce Ramzana Kadyrova, který v místních volbách vyhrál se ziskem 98 procent hlasů.

Stínem na nedělních volbách je výrazně nižší volební účast. Podle volební komise přišlo hlasovat jen 47,8 procenta voličů, zatímco při minulých parlamentních volbách v prosinci 2011 to bylo 60 procent.

„Můžeme s jistotou říci, že strana dosáhla velmi dobrého výsledku. A to i přes ne zrovna nejvyšší účast, která je ale i tak významná,“ uvedl podle AFP Putin. Při cestě do sídla strany, kterou pomáhal v roce 2011 vytvořit, ocenil „zvyšující se politickou vyzrálost“ voličů.

Žádná ze stran otevřeně kritických k Putinovi nepřekročila pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Státní dumy (dolní komory parlamentu), jejich jednotliví členové ale mají šanci získat poslanecké křeslo v jednomandátových okruzích, v nichž se rozděluje polovina míst ve 450členné dumě.

Pořadí dalších stran je stále otevřené. Na druhém místě je zatím Komunistická strana Ruské federace s 13,5 procenta odevzdaných hlasů. Těsně za komunisty je nacionalistická Liberálnědemokratická strana, která podle průběžných výsledků získala 13,3 procenta hlasů. Spravedlivé Rusko, které je levicovým spojencem Kremlu má 6,2 procent. Všechny tyto tři strany podle AFP zpravidla hlasují shodně s Jednotným Ruskem.

ČR volby na Krymu neuznává

Česká republika považuje volby na poloostrově Krym za nezákonné a neuznává je. Kandidáty, kteří tam uspěli, nepokládá za poslance ruského parlamentu. Ve svém prohlášení k aktuálním volbám v Rusku to uvedla česká diplomacie.

„Česká republika v souladu s politikou Evropské unie neuznala a neuznává nezákonné připojení ukrajinské Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu k Ruské federaci. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky proto pokládá Ruskem zinscenované ‚parlamentní volby‘ na Krymu za nezákonné a jejich výsledky neuznává,“ uvedl resort na webu.

Problémy při hlasování

Volby v celém Rusku skončily v 19 hodin SELČ. Výjimkou je Kaliningradská oblast - ruská exkláva hraničící s Litvou a Polskem - kde se volební místnosti uzavřely o hodinu později.

Šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová po uzavření volebních místností přiznala, že hlasování nebylo zcela korektní. V některých volebních místnostech se potvrdily zprávy o podvodech. Ve třech volebních okrscích by podle ní mohly být výsledky anulovány.

Ze Sibiře ještě před uzavřením volebních místností přišla zpráva, že tamní výsledky bude možná nutné anulovat, což může vyhlášení výsledků zkomplikovat. Kandidát liberální opoziční strany Jabloko v Altajském kraji na Sibiři řekl agentuře TASS, že za staré Sibiřany, kteří by patrně nepřišli k volbám, hlasují mladí. Předsedkyně centrální volební komise Ella Pamfilovová v nedělním prohlášení připustila, že by výsledky z tohoto regionu mohly být anulovány.

Ruská nevládní organizace Golos, monitorující průběh voleb, podle agentury AP tvrdí, že stížnosti dostávají i volební komise v několika dalších okrscích a to včetně Moskvy. Někdejší ruská ombudsmanka Pamfilovová však tvrdí, že s výjimkou zmíněné Sibiře probíhají volby bez komplikací i stížností.

Rusko slibuje nejčistší volby v novodobých dějinách

Při předchozích volbách v roce 2011 kritici Kremlu obvinili úřady z volebních podvodů a zorganizovali po hlasování rozsáhlé protesty. Nyní ruské vedení ujišťuje, že volby budou těmi „nejčistšími“ v novodobé historii Ruska. Přispět k tomu má mimo jiné návrat ke smíšené formě výběru zákonodárného sboru.

Zatímco v roce 2011 se mohli voliči rozhodovat jen pro stranické kandidátní listiny, letos se země vrátila k předchozímu modelu: polovina mandátů bude rozdělena podle stranických soupisek kandidátů, tedy poměrným systémem, a druhých 225 křesel většinovou volbou v jednomandátových okruzích.

Evropa vyslala do Ruska stovky pozorovatelů zastupujících Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Radu Evropy a další instituce. Přítomni mají být ve významných volebních obvodech s výjimkou okupovaného Krymu.

Z poloostrova žádná zpráva zahraničních pozorovatelů o hlasování nepřijde, protože evropské státy nadále považují Krym za součást Ukrajiny a volby tam na místě sledovat nebudou. Problémy mohou nastat i v Kyjevě a v dalších velkých ukrajinských městech, kde ukrajinská vláda odmítá umožnit hlasování Rusům žijícím v zemi.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue