Mladým Rusům se nechce na vojnu, prezident Putin slibuje konec odvodů

  15:45aktualizováno  15:45
Nad povinnou vojnou se smráká i v Rusku. Moskva hlásí nejhorší výsledky odvodů v historii, vojáci se navíc během roční služby v ruské armádě nenaučí zacházet s moderními zbraněmi. Plán prezidenta Putina o konci povinné vojny a zavedení profesionální armády v Rusku se tak jeví jako z nouze ctnost.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Ministerstvo obrany RF

Na dvanáctiměsíční povinnou vojenskou prezenční službu nastoupilo během podzimních odvodů 134 tisíc Rusů ve věku 18–27 let. To je skoro o dvacet tisíc méně než před rokem a o deset tisíc méně než letos na jaře. I když trend vyhýbání se vojenské službě není tak jednoznačný, jako tomu bylo před dvěma roky, kdy to vypadalo, že ruská armáda přejde do fáze regulérní války se sousední Ukrajinou, hledá Moskva složitě způsoby, jak udržet svou stále více než milionovou armádu v chodu.

Reforma musela počkat

Rusko dalo loni na své ozbrojené síly 70 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun), tedy přes 5,9 procenta hrubého domácího produktu. Navzdory obrovským výdajům pokulhává reforma ruských ozbrojených sil a jejich modernizace.

Prezident Vladimir Putin chce navíc rozpočet na armádu snižovat. „Na obranu dáváme příliš mnoho,“ říká Putin, který bude v březnu obhajovat mandát. „Postupně by se měly výdaje vrátit k 2,7 až 2,8 procenta HDP,“ řekl letos v červnu.

Na postsovětské okolí Ruska a jeho asijské sousedy ruské ozbrojené síly v tuto chvíli ještě stačí, ale jak například ukázalo nasazení ruských expedičních sil v Sýrii, ruská armáda má velké limity a pokulhává výrazně za nejvyspělejšími vojsky zemí NATO.

Milionová armáda

  • Ruská armáda je početně pátá největší na světě. Ve svých řadách má přes milion vojáků. Má nejmohutnější jaderný arzenál.
  • Většinu ruských vojáků už dnes tvoří profesionálové, ale stále existuje i povinná dvanáctiměsíční povinná prezenční služba pro Rusy od 18 do 27 let.
  • Výdaje Ruska na obranu tvořily loni 5,9 procenta HDP, v přepočtu to bylo kolem 70 miliard dolarů. Je to asi jedna devítina vojenského rozpočtu USA.

Modernizací mělo do roku 2020 projít sedmdesát procent ruské armády. Hospodářská krize a miliardové výdaje na okupaci Krymu, udržování konfliktu na východní Ukrajině a expediční operaci v Sýrii vyčerpaly Rusko natolik, že změny musely prostě počkat. Přiznal to ve středu i sám Putin. Dodal, že teď už reforma může pokračovat plánovaným tempem.

Povinné vojenské službě se snaží dnes vyhnout především velká část mladých Rusů z lépe postavených rodin. Pokud přece jen nějaký potomek vysoce postaveného představitele režimu na vojnu nastoupí, tak jsou z toho hned titulky v ruských novinách. I v Česku za komunismu známý způsob získávání „modrých knížek“ je v dnešním Rusku velmi rozšířený. Svědčí o tom také loňský případ zatčení několika lékařů v Moskvě, kteří si díky „modrým knížkám“ přišli na miliony rublů.

Odvody „brzy“ skončí

Tyto problémy by mohl ukončit přechod ruské armády na plně profesionální úroveň. Už teď ostatně počet profesionálních vojáků v ruské armádě překračuje počet těch, kteří jsou na povinné prezenční službě. Své řady ruská armáda doplňuje ve své profesionální části také cizinci, především ze Střední Asie. Důstojnický sbor už je v současnosti plně profesionální.

Jak tvrdí armádní experti, v době sofistikovaných zbraní jsou vojáci jednoleté základní služby jen doplňkem profesionálů. Za tak krátkou dobu se totiž nenaučí s moderními zbraněmi dostatečně dobře zacházet.

„Je třeba si uvědomit, že postupně přecházíme od povinné vojenské prezenční služby,“ řekl včera Putin. „Zanedlouho už nebude otázka odvodů aktuální,“ dodal. Poznamenal, že plánovaný přechod na plně profesionální armádu zbrzdily hospodářské problémy Ruska v posledních letech.

Propad ruské ekonomiky, první od roku 2000, kdy se Putin dostal k moci, byl dán poklesem cen ropy a plynu, které tvoří drtivou část ruského exportu. Podíl na krizi však měly i sankce Západu kvůli okupaci Krymu a vojenské podpoře separatistů na východní Ukrajině.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po střelbě ve Štrasburku jsou tři mrtví, útočník je stále na útěku

Policie hlídkuje v centru Štrasburku, kde útočník zabil několik lidí...

Tři lidi zastřelil v úterý večer v centru Štrasburku útočník, který je nyní stále na útěku a možná i mimo Francii....

Francouzi znovu vyšli do ulic, ke žlutým vestám se přidaly i Marianne

Ve Francii se opět sešli příznivci hnutí žlutých vest, které protestuje proti...

Na pařížské třídě Champs-Élysées se v sobotu k protivládním protestům sešly asi tři tisíce členů hnutí takzvaných...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Za nadávky v TV Barrandov podala ČT trestní oznámení. Soukup se směje

Jaromír Soukup ve svém pořadu na TV Barrandov

Česká televize se právně ohradila proti obsahu vysílání TV Barrandov, podává trestní oznámení. Veřejnoprávnímu médiu se...

Dokážeme skokově ochladit Zemi, ale je to nebezpečné, varuje expert

Martin Dočkal se zabývá krajinným inženýrstvím.

Geoinženýring zná nástroje, kterými se skokově dá ovlivnit klima na naší planetě. Jeho nejtvrdší forma však může být...

Další z rubriky

Smrt zavalením, nebo hlady. Gruzínští horníci nemají příliš na vybranou

Horník David Kublashvili čeká na směnu v dole Mindeli spadajícím pod těžební...

Město Tkibuli bývalo v éře Sovětského svazu prosperujícím centrem gruzínského uhelného průmyslu a jeho obyvatelé se...

Jemenci nedodržují příměří, v klíčovém přístavu Hudajdá vypukly boje

Konflikt v Jemenu začal v roce 2014 a vyžádal si podle OSN deset tisíc obětí na...

Tvrdé boje a letecké údery hlásí z oblasti kolem klíčového jemenského přístavu Hudajdá provládní zdroje a obyvatelé...

Na Ukrajině vznikla nová pravoslavná církev. Chce nezávislost na Rusku

Na Ukrajině vznikla nová pravoslavná národní církev, jejímž nejvyšším...

Představitelé ukrajinských pravoslavných církví v sobotu na sněmu v Kyjevě schválili sloučení svých organizací v...

Najdete na iDNES.cz