Podle jednoho z advokátů Jevgenije Smirnova ve spisu k případu se uvádí, že úkolem Safronova bylo shromažďovat a předávat zprávy o vojensko-technické spolupráci Ruska s africkými zeměmi a o činnosti ruských ozbrojených sil na Blízkém východě v roce 2017. Tuto práci podle FSB dělal pro českou zpravodajskou službu Úřad pro zahraniční styky a informace, a sice ze zištných důvodů.
Další obhájce Ivan Pavlov po večerním jednání u soudu řekl, že zástupci FSB tvrdili, že případ se netýká novinářské činnosti Safronova. Smirnov ale k tomu řekl, že opak je pravdou. „Z pozice Safronova vyplývá, že se týká právě této činnosti,“ konstatoval advokát.
Pavlov upřesnil, že ze spisů předložených tajnou službou při úterním jednání u soudu je zřejmé, že Safronov byl sledován. Podle FSB novináře naverbovala česká zvláštní služba v roce 2012 a jejich úkol Safronov splnil v roce 2017. V té době žurnalista psal pro list Kommersant.
Safronov podle advokátů před soudem řekl, že se necítí vinen. Soud pak přes námitky obhajoby vyhověl požadavku Federální bezpečnostní služby (FSB) a rozhodl o uvalení dvouměsíční vazby. Tajná služba přitom chce obvinění vznést až příští týden v pondělí.
Prozatím FSB zahájila proti novinářovi trestní stíhání na základě článku 275 ruského trestního zákona, který se týká velezrady. V případě usvědčení hrozí Safronovovi podle agentury TASS 20 let vězení.
Safronov se stal poradcem generálního ředitele Roskosmos Dmitrije Rogozina od poloviny května. Předtím pracoval pro nezávislé deníky Kommersant a poté Vedomosti. Z Kommersantu byl společně se zástupcem politické redakce propuštěn kvůli nedodržení novinářských standardů v souvislosti s článkem, který spekuloval o demisi vlivné předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové.
