Klíčový podíl ve společnosti, pod kterou spadá i síť VKontakte s přibližně 650 miliony profily, koupila pojišťovací společnost Sogaz. Jejím hlavním vlastníkem je jeden z nejbližších přátel ruského prezidenta Jurij Kovalčuk, Michail Šelomov a Gazprom.
Sogaz převzal od holdingu USM miliardáře Ališera Usmanovova 45procentní podíl ve firmě MF Technologii. Ta drží 57,3 procenta akcií firmy VK, která vlastní nejen VKontakte, ale i populární síť Odnoklasniki, e-mailovou službu mail.ru nebo donáškovou službu Delivery Club. Cena transakce nebyla oznámena.
Ruská média připomínají, že druhý největší podíl v MF Technologii koupil koncem listopadu Gazprombank. Deset procent akcií drží státní zbrojařsko-technologická korporace Rostech, v jejímž čele stojí Sergej Čemezov, někdejší Putinův kolega z drážďanské rezidentury KGB.
„V rukách struktur, které jsou tak či onak spojeny s Gazpromem, se tak konsolidovala absolutní většina akcií VK,“ okomentoval deník Kommersant jednu z nejvýznamnějších transakcí ruského byznysu v tomto ruce.
Holding VK se ještě před měsícem nazýval Mail.ru Group. Loni v žebříčku největších ruských firem časopisu Forbes zaujímal čtvrté místo a jeho hodnota se odhadovala na více než 4,5 miliardy dolarů. Pandemie mu (podobně jako ostatním internetovým gigantům) prospěla, v třetím kvartálu letošního roku tržby jeho vyskočily o 19 procent na 30,41 miliard rublů.
Srážka s režimem
Za spletí čísel a transakcí se ukrývá poslední kapitola pozoruhodného příběhu sociální sítě, které se někdy přezdívá „ruský Facebook“. Tu v roce 2006 založil tehdy dvaadvacetiletý libertarián Pavel Durov se svým bratrem Nikolajem. Dokonale se trefili do poptávky.
Jejich sociální síť během pouhých čtyř let začalo používat na sto milionů lidí, především ze zemí bývalého Sovětského svazu. V roce 2011 ovšem Durov narazil: když před volbami do Státní dumy odmítl smazat profily opozičních politiků, začala se o něj zajímat policie.
O kontrolu nad svým veleúspěšným projektem přišel během ukrajinské krize. Když po něm FSB chtěla data ukrajinských uživatelů, kteří se účastnili protestů proti proruskému prezidentovi Janukovyčovi, Durov odmítl a výzvu tajné služby navíc zveřejnil na svém profilu.
Má Putin levobočka? Ruští investigativci našli tajemnou miliardářku |
V dubnu 2014 post ředitele za dodnes ne zcela jasných okolností opustil. Durov sám tvrdil, že byl z VKontakte vyštván. Další lidé ve vedení prohlašovali, že podal rezignaci a pak si to rozmyslel. Faktem je, že sociální síť o několik měsíců později přešla do impéria Ališera Usmanova, o jehož loajalitě Kremlu nikdy nebylo pochyb. Durov odjel do ciziny, založil veleúspěšnou službu Telegram a podle posledních zpráv získal francouzské občanství.
Velmi zajímaví jsou i noví majitelé největší ruskojazyčné sociální sítě. Jurij Kovalčuk je spolumajitel banky Rossija, kterou založili leningradští aparátčíci koncem perestrojky. Malá regionální banka se po Putinově nástupu k moci dočkala přílivu prostředků ze státem kontrolovaných firem a dnes v jejím vedení sedí hlavně Putinovi petrohradští přátelé.
Kovalčukovi se proto přezdívá „Putinův bankéř“ a investigativní novináři z nedávno zakázaného portálu Projekt ho označují za druhého nejvlivnějšího muže Ruska. Údajně má na starosti i soukromé záležitosti prezidenta a je formálním majitelem Putinovy luxusní dači na břehu Valdajského jezera.
Putinovská stopa kauzy Panama Papers. Miliardy ukrýval čelista i bankéř |
Michail Šelomov je synem Putinovy sestřenice, jeho jmění se odhaduje na přibližně 1,25 miliardy dolarů. Přitom je pozoruhodné, jak zázračně ho nabyl. Vystudovaný inženýr ještě před dvaceti lety dělal na stavbách a jako asistent ve fotoateliéru, ale v roce 2004 koupil od Gazpromu 13,5 procenta akcií pojišťovny Sogaz.
Odhadovaná cena: 14 milionů dolarů. Šelomovovi dnes kromě toho patří osm procent banky Rossija nebo polovina společnosti Igora Drive. Ta před dvěma lety postavila šedesát kilometrů severně od Petrohradu závodní okruh, na kterém by se za dva roky měly konat závody Formule 1.
