Severoatlantická aliance minimálně do června přeruší na praktické úrovni veškerou civilní i vojenskou spolupráci s Ruskem. Pokračovat bude jen politický dialog na úrovni velvyslanců či vyšší. Shodli se na tom v Bruselu ministři zahraničí členských zemí NATO.
Severoatlantická aliance a Ukrajina také zintenzivní spolupráci. NATO pomůže s reformou obranného sektoru a rozvojem schopností ukrajinské armády.
NATO a RuskoAliance před krizí na Ukrajině vnímala Rusko jako strategického partnera, byť někdy problematického. Vzájemná spolupráce se týkala takových oblastí jako je boj proti terorismu, vojenské vzdělávání, věda i dalších. Ministři zahraničí NATO v Bruselu zdůraznili, že aliance odsuzuje ruský postup a anexi Krymu má za nelegální a nelegitimní. "Žádáme Rusko, aby snížilo napětí snížením počtů svých vojáků na Krymu na předkrizovou úroveň a jejich stažením na základny," uvedli šéfové aliančních diplomacií v prohlášení. Rusko podle nich musí dodržovat své závazky i mezinárodní právo. |
Aliance je připravená pomoci Ukrajině teoreticky: poskytnout konzultanty, poradce, pomoci při budování ozbrojených sil. Zbraně ani jiné vojenské vybavení dodávat nebude. V rozhovoru s českými novináři na setkání ministrů zahraničí NATO v Bruselu to řekl šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek.
"Role Aliance v tuto chvíli není, že bychom pokrývali vojenské potřeby ukrajinské armády, že bychom se přímo podíleli na budování armády, dodávali zbraně, dodávali prostředky Ukrajině. To může být prováděno jedině na bilaterální úrovni, ale NATO v tuto chvíli nechápe svou roli jako instituce, která by toto měla zajišťovat," řekl Zaorálek.
"Ale jsme připraveni poskytnout konzultanty, poradce a jsme schopni pomoci teoreticky nebo jako odborníci. Jsme schopni pomoci při řešení těch otázek formování obranných sil a podobně," dodal Zaorálek.
Vojenští plánovači mají také v příštích několika týdnech připravit návrh opatření, kterými bude možné posílit ochranu aliančních zemí. Uvažuje se o posílení pozemních, námořních nebo leteckých jednotek, ale třeba také intenzivnější výcvikové aktivity, vyšší úroveň připravenosti sil rychlé reakce a prověrku a případné změny již přichystaných plánů obrany.
Některé státy, například USA, Polsko, Německo, Británie, Portugalsko, Turecko či Francie, už dnes učinily konkrétní nabídky v tomto směru.
Že se Rusové stahují? My to nevidíme
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen novinářům vyvrátil pondělní zprávy o tom, že Rusko výrazně stahuje své jednotky z oblastí při hranicích s Ukrajinou, kam je rozmístilo v posledních týdnech před anexí Krymu.
"Bohužel nemohu potvrdit, že Rusko stahuje své vojáky. My to nevidíme," prohlásil Rasmussen. Šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij minulý čtvrtek prohlásil, že Rusko už stáhlo k hranicím s Ukrajinou na 100 tisíc vojáků. Podle západních expertů je ale tento údaj výrazně nadsazený. Spojené státy odhadují stav ruských vojsk na 20 tisíc, západoevropské bezpečnostní agentury uváděly počátkem minulého týdne počet 30 tisíc mužů.
Rasmussen znovu vyzval Moskvu ke stažení vojáků, dodržování mezinárodních závazků a zahájení konstruktivních rozhovorů s Ukrajinou.
Žádné námluvy s NATO, varuje Moskva
Moskva novému ukrajinskému vedení v úterý dopoledne předhodila, že téma sblížení s NATO se objevilo už za vlády dřívějšího prozápadního ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka.
"K čemu to vedlo, je dobře známo. Došlo ke zmrazení ukrajinsko-ruských vztahů, k bolehlavu ve vztazích NATO s Ruskem a k prohloubení rozkolu v ukrajinské společnosti, jejíž většina se proti vstupu do NATO rozhodně staví," uvedlo v úterý ruské ministerstvo zahraničí.
V jeho prohlášení se uvádí, že v roce 2010 přijala Ukrajina zákon o neutralitě. Prozatímní prezident Oleksandr Turčynov ale nyní považuje otázku příslušnosti k vojenským blokům za otevřenou, v ukrajinském parlamentu leží návrh zákona, který závazek neutrality ruší, praví se v dokumentu.
"Kyjev musí pochopit, že další perspektivy rozvoje rusko-ukrajinské spolupráce, a to i v hospodářské oblasti, budou v mnohém záviset na budoucích krocích ukrajinské zahraniční politiky," uvedlo ruské ministerstvo.
Turčynov se v pondělním projevu vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda Kyjev hodlá prosazovat status neutrality. Problém příslušnosti ukrajinské armády k některému z vojenských bloků podle něj nové ukrajinské vedení projednává.
"Je to naléhává otázka. Ukrajina se dnes snaží zamezit tomu, aby jakákoli cizí země měla vůči ní útočné úmysly," řekl Turčynov a dodal, že alianční politika je předmětem jednání vlády, ministerstva zahraničí i parlamentu.
