„Občas mám pocit, jako by mi někdo seděl na hrudníku. Budím se ze spánku a přepadává mě panika,“ líčí vojenská zdravotnice Margarita, která se dva měsíce léčí v ruském Belgorodu na psychiatrii poté, co sloužila v řadách okupantů na Ukrajině. Během nasazení byla svědkem sexuálního obtěžování žen ze strany nadřízených a také ho na vlastní kůži zažila.
„Viděla jsem také, jak důstojníci hrozili smrtí vojákům, kteří se zdráhali jít bojovat,“ řekla dvaačtyřicetiletá žena Rádiu Svobodná Evropa (RFE).
Margarita, která se ve skutečnosti jmenuje jinak, ale ze strachu z potrestání si nepřála uvést své jméno, opustila ruskou armádu v roce 2017 po jedenácti letech služby. Když ji vojenští úředníci loni v létě oslovili s nabídkou, jestli se nechce vrátit, s ohledem na nabízenou částku kývla.
Vlaky vozí na Ukrajinu už i vězeňkyně, Rusko potřebuje bojové zdravotnice |
Práce se ale takřka okamžitě proměnila v noční můru. Jakmile dorazila do Novosmilna v Nižněnovgorodské oblasti, kde se nachází jedno z armádních cvičišť, odkud Rusové posléze směřují na Ukrajinu, všiml si ji důstojník. „Byl z desáté obrněné divize. Řekl mi, ať se další den hlásím v jeho štábu,“ popsala Margarita. „Když jsem na místě pak mluvila s dalšími lidmi, řekli mi, že si mě asi vyhlédl, abych byla jeho polní manželkou,“ dodala s tím, že od takové ženy se očekává „vaření, uklízení a sexuální služby“.
Margaritu posléze přidělili ke zdravotnické jednotce a poslali ji do nemocnice nedaleko frontové linie na východní Ukrajině. Tam na ni tentýž důstojník dále naléhal. „Když jsem se nepodřídila, nechali mě spát měsíc venku ve stanu, zatímco většina zdravotníků bydlela v budovách,“ uvedla žena. „Někdy mi nedali jídlo. Chtěli mě zlomit, abych souhlasila, že s ním budu spát,“ dodala s tím, že když se ani tak veliteli nepodvolila, nechal ji odvelet k dělostřelecké jednotce na frontě. „Myslela jsem, že umřu,“ říká.
Turnus v pekle, líčí Bachmut ranění vojáci. Jezdí pro ně speciální autobus |
Margaritina slova nelze nezávisle ověřit, RFE nicméně potvrdila základní fakta o jejím životě a službě v ruské armádě.
Margarita stanici vylíčila, že v její zdravotnické jednotce sloužilo dalších sedm žen ve věku od třiadvaceti do osmatřiceti let. Každá z nich čelila tlaku nadřízených. „Jedna z nich zpravodajskému důstojníkovi, další tankovému veliteli, třetí pěchotnímu důstojníkovi,“ říká zdravotnice. „O této praxi jsme se dozvěděly až po příjezdu, když bylo pozdě,“ uvedla. „Většina mých spolupracovnic se pod tlakem výhrůžek podvolila,“ dodala.
Oběťmi sexualizovaného násilí jsou i muži
Fenomén „polních manželek“ není novinkou, součástí sovětské a ruské armádní kultury je po desetiletí.
„Polní manželky jsou veřejným tajemstvím. S touto praxí jsem se setkala,“ řekla RFE bývalá ruská vojačka Marina Zajcevová z Petrohradu, která v letech 2001 až 2006 sloužila v Čečensku a předloni odešla do důchodu.
„Některé ženy jsou schopné se bránit, ale některé hledají ochranu,“ uvedla s tím, že ženy v ruské armádě čelí mnoha dalším formám obtěžování a diskriminace. Nadřízení z nich také často mámí peníze. „Na základě svých zkušeností bych ženám kariéru v ruské armádě nedoporučila. Ruská společnost považuje ženy ve válce za prostitutky. Je to smutné,“ dodala.
Kadyrovci zneuctili ruskou novinářku, tvrdí Ukrajina. Blbost, opáčila televize |
Studie petrohradského výzkumníka Maksima Arzamsceva o sexuálním obtěžování na pracovišti z roku 2019 došla k závěru, že čtvrtina žen v ruské armádě zažila nějakou formu sexuálního obtěžování či zneužívání.
Valentina Melnikovová z nyní zakázaného Výboru vojenských matek Ruska uvedla, že znásilnění nebo obtěžování ohlásí minimum obětí. „Většina se bojí přihlásit,“ uvedla s tím, že oběťmi sexualizovaného násilí v ruské armádě nejsou pouze ženy. „Obrací se na nás také muži,“ podotkla.
„Vojáci v zákopech nemají nic“
Margarita uvedla, že někteří z vojáků, které ošetřovala, jí popsali, že je velitelé všemožně mučili za to, že odmítli jít bojovat. Důstojníci neposlušné muže trestají například tím, že je nechají vykopat si hrob. V něm poté vojáci musí mnoho hodin stát, aniž by tušili, jestli se z něho dostanou živí.
Podmínky na frontě Margarita označila za tak špatné, že se někteří vojáci sami zmrzačí, aby mohli jít domů.
Ruští vojáci nemají boty, rodiny generálů si zatím hoví v luxusních bytech |
„Nemají nic. Muži jsou v zákopech v hadrech a mají hlad. Měsíce nedostali výplatu, chybí jim munice,“ konstatovala. „Vlhko a mráz jim úplně zničily chodidla. Když si sundali boty, vyděsilo mě to. Nic takového jsem předtím neviděla. Gangréna, zaschlá krev, nemohli jsme ani rozeznat jednotlivé prsty. Nezbývalo nic jiného než amputovat,“ prohlásila.
O špatné vybavenosti ruských vojáků v posledních týdnech hovoří také západní analytici. Britská vojenská rozvědka v polovině března uvedla, že nedostatek dělostřelecké munice u ruských sil se pravděpodobně zhoršil do té míry, že na mnoha částech fronty platí úsporné přidělování granátů. To byl podle ní téměř jistě klíčový důvod, proč žádné ruské uskupení nebylo v poslední době schopno podniknout operačně významnou útočnou operaci.
Američtí a evropští představitelé odhadují, že od vpádu ruských sil na Ukrajinu bylo zabito či zraněno asi 200 tisíc ruských vojáků.
