Vrtulník Ka-52 na novém snímku ze Sýrie. Má odmontované listy rotorů, což...

Vrtulník Ka-52 na novém snímku ze Sýrie. Má odmontované listy rotorů, což svědčí buď o stavu krátce před odletem (přepravují se velkokapacitními dopravními letouny) či po příletu. | foto: Archiv Lukáše Visingra

Rusko má v Sýrii špičkové vrtulníky Ka-52, video zachytilo také Mi-28

  • 867
Ruské síly v Sýrii disponují i špičkovými vrtulníky Kamov Ka-52. Prokázal to videozáznam agentury Reuters z ruské letecké základny Hmímím nedaleko Latákie. Potvrzené pomocí videozáběrů je také nasazení helikoptér Mi-28N Nočnoj ochotnik. Moskva se nyní ze syrského válčiště stahuje, některé síly ale v zemi ponechá.

Doplnění

Původně nebylo zřejmé, zda ruské síly vrtulníky Ka-52 přivezly nebo odvážejí (kvůli odmontovaným listům rotoru). Další zprávy ukázaly, že platí první varianta.

O přítomnosti špičkových ruských vrtulníků v Sýrii informoval britský server Jane’s. Objevily se na záběrech Reuters a ruské stanice Star TV uveřejněných 16. března a kolují po sociálních sítích. Záběry nejsou obrazově příliš kvalitní, což může být způsobeno vlivem podmínek, v nichž byly pořízeny.

Noční lovec, jak zní ruské označení Mi-28N, je bitevním vrtulníkem nové generace, podle analytika a publicisty Lukáše Visingra v podstatě protějškem slavného amerického AH-64 Apache.

„Původní verze Mi-28 vznikla za studené války, současná podoba Mi-28N je ale mnohem pokročilejší, zejména co se týče elektroniky. Mi-28N se v ruském letectvu užívá především pro ničení tanků a přímou leteckou podporu. V této roli nahrazuje starší verze známého typu Mi-24 a ruské letectvo chce koupit stovky kusů,“ řekl iDNES.cz Visingr s dovětkem, že vrtulníky Rusko dodalo do Iráku a Keni a na převzetí prvních kusů se chystá Alžírsko.

Přes několikaměsíční spekulace o tom, jaké vrtulníky Rusko v Sýrii nasazuje, je podle Visingra přítomnost právě Mi-28N jistá od poloviny října 2015, tedy krátce po zahájení ruského tažení na pomoc režimu Bašára Asada.

Válka v Sýrii

Zbrusu nová je ale informace o výskytu výrazně vzácnějších strojů Ka-52. Zatímco typické vrtulníky mají ocasní vyrovnávací rotor (aby se neroztočily působením otáčení hlavního nosného rotoru), kamovy jsou charakteristické absencí ocasního rotoru. Mají ale dva nosné protiběžné rotory v souosém uspořádání.

„Představují druh stroje, jaký v podstatě nemá na světě ekvivalent. Původní verze Ka-50 vznikla rovněž za studené války a byla pouze jednomístná, kdežto bitevní vrtulníky včetně AH-64 nebo Mi-28 bývají standardně dvoumístné. Teprve později byla vytvořena dvoumístná varianta nazvaná Ka-52,“ přiblížil Visingr.

Z dostupných snímků není zřejmé, zda Rusové vrtulník Ka-52 ze Sýrie odvážejí, nebo jej naopak právě přivezli. Má totiž odmontované listy rotoru.

Kamov Ka-52: drahý specialista

„Při jeho vývoji se kladl důraz i na vedení vzdušného boje, což bylo tehdy u vrtulníku naprosto revoluční. Ka-52 má excelentní přístrojové vybavení a špičkové výkony, což se ale odráží i na vysoké ceně. Na rozdíl od Mi-28N se tedy má pořizovat jen poměrně malý počet a tyto stroje mají sloužit zejména k průzkumu nebo podpoře operací speciálních jednotek,“ řek iDNES.cz Visingr.

Oba typy - Mi-28N i Ka-52 nesou podle něj jako organickou výzbroj 30mm rychlopalný kanon a kromě toho mají pod křídly závěsníky pro různé řízené i neřízené rakety.

Pro Rusko je válka v Sýrii z hlediska vývoje vojenské techniky relativně vzácnou možností, jak ji vyzkoušet v bojových podmínkách. Od poloviny prosince se ví o nasazení bitevních vrtulníků Mi-35M (modernizace typu Mi-24; jinou modernizaci tohoto vrtulníku provozuje i české letectvo - redakce původně uvedla, že síly AČR disponují verzí Mi-35M, za chybu se omlouváme). V polovině ledna se objevily první snímky Mi-8AMTŠ s novými rušiči proti přenosným protiletadlovým raketám.

Ruská armáda měla v zemi k dispozici například i těžké bombardéry Tu-160, Tu-95MS a Tu-22M3 (více čtěte zde).

Rusko se ze Sýrie stahuje, část posádky v ní ponechá

V úterý Rusko na pokyn prezidenta Vladimira Putina začalo se stahováním své armádní techniky. Zemi opustily například stíhací bombardéry Suchoj Su-34. Technický personál a náklad přepravily letadla Tupolev-154 a Iljušin-76 (o začátku stahování letectva čtěte zde).

Rusko v zemi na dvou základnách ponechá asi tisíc členů vojenského personálu, několik posádek letadel a podle agentury Interfax i systém protiletecké obrany S-400. V zemi zůstávají i vojenští specialisté, kteří radí syrské armádě.

Agentura AFP uvedla, že Rusko od začátku intervence v září 2015 nasadilo v Sýrii zhruba padesát útočných letadel, bombardérů a vrtulníků. Moskva nikdy přesné počty o nasazených silách nezveřejnila, odhadovalo se, že měla v Sýrii asi 4 000 mužů a 80 bojových letadel a vrtulníků. Válka přišla Kreml v přepočtu na zhruba 12 miliard korun, oznámil ve čtvrtek Putin (více čtěte zde).

Rusko se začalo stahovat ze Sýrie (15. března 2016):

V Sýrii má platit klid zbraní, přesto se bojuje

Rusko stahuje bojové síly ze Sýrii v době, kdy tam od konce února platí příměří a kdy byly v Ženevě obnoveny mírové rozhovory. Klid zbraní se netýká radikálních skupin, jako je Islámský stát a an-Nusrá. Moskva a Damašek tvrdí, že ruské letectvo se zaměřovalo na teroristy. Západ Rusko kritizoval, že likviduje i umírněnou opozici, která s teroristiy nemá nic společného.

Nálety na radikální skupiny nicméně v zemi pokračuje. V sobotu zemřelo při náletech na severosyrské město Rakká, označované za hlavní město radikálů z organizace Islámský stát (IS), nejméně 39 lidí. Desítky dalších, většinou civilistů, utrpěly zranění, oznámila podle světových agentur exilová syrská monitorovací skupina SOHR se sídlem v Londýně.

Podle ní zasáhly vzdušné údery cíle v několika oblastech města, které od roku 2013 okupují radikálové z IS. SOHR původně uvedla, že zabito bylo 19 lidí a kolem 60 utrpělo zranění, později bilanci obětí zvýšila. Místní koordinační výbory upřesnily, že nálety provedly stroje syrského vládního letectva.

SOHR i koordinační výbory upřesnily, že bomby zasáhly oblast u nemocnice a bývalé armádní základny v Rakce i některá předměstí.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue