"Podepsal jsem dekrety o uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie. Rusko vyzývá další státy, aby následovaly jeho příkladu," řekl Dmitrij Medveděv ve slavnostním prohlášení pro ruskou televizi. Ministerstvu zahraničí už také nařídil, aby s provinciemi navázalo oficiální diplomatické styky, uvedl zdroj z Kremlu.
Včera prezidenta k uznání gruzínských vzbouřeneckých regionů vyzvaly obě komory parlamentu (o hlasování Rady federace a Státní dumy čtěte zde). Západ Moskvu od tohoto kroku odrazoval, územní svrchovanost Gruzie je podle Spojených států i Evropské unie nezpochybnitelná. Ovšem Kreml varování nevyslyšel.
Samozvaný prezident Jižní Osetie Eduard Kokojty už řekl, že požádá Moskvu, aby na území umístila svou vojenskou základnu. A odpověď z Moskvy, byť nepřímá, na sebe nenechala dlouho čekat.
"Naše země samozřejmě pomůže zajistit bezpečnost těchto dvou států, a pokud budou napadeny, nabídneme jim odpovídající pomoc. Rusko je zemí, která musí zabezpečit své zájmy po celé délce svých hranic, to je zcela zřejmé," řekl Medveděv stanici CNN.
. ČTĚTE TAKÉ: |
Z Gruzie a Západu zní slova o anexi a nepřijatelnosti
Medveděvovo prohlášení okamžitě rozpoutalo v Gruzii i západním světě vlnu odsouzení. "Je to neskrývaná anexe obou území, která jsou součástí Gruzie," řekl náměstek gruzínského ministra zahraničí Giga Bokeria.
"Kategoricky to odmítáme a znovu zdůrazňujeme gruzínskou suverenitu a územní integritu," přidala se mluvčí britského ministerstva zahraničí. Francouzská diplomacie označila Medveděvovo rozhodnutí za "politováníhodné". "Připomínáme, že lpíme na územní celistvosti Gruzie," řekl mluvčí Eric Chevallier.
Stejného názoru je i Praha. "Česká republika trvá na svém původním stanovisku a uznává pouze územní celistvost Gruzie. Rusko navíc v tomto sporu není nestranné," uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová.
Podle amerického prezidenta George W. Bushe jsou oba regiony součástí Gruzie a mají jimi zůstat. "Ruský postup jen zvyšuje napětí a ztěžuje diplomatická jednání," vyjádřil se Bush ze svého texaského ranče.
Čin Kremlu odsoudila i šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová, která je nyní na návštěvě Blízkého východu. Na tiskové konferenci v Ramalláhu ho podobně jako Francouzi označila za politováníhodný. "Je to nepřijatelné," řekla zase německá kancléřka Angela Merkelová.
. NATO O RUSKÉM UZNÁNÍ ABCHÁZIE A JIŽNÍ OSETIE"Je to přímé porušení mnoha rezolucí Rady bezpečnosti OSN týkajících se gruzínské územní integrity, rezolucí, které podpořilo samotné Rusko," řekl generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. |
"Je to přímé porušení mnoha rezolucí Rady bezpečnosti OSN týkajících se gruzínské územní integrity, rezolucí, které podpořilo samotné Rusko," zdůraznil zase generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.
Rozbuškou vedoucí k ruskému uznání byla právě Jižní Osetie
Kvůli Jižní Osetii propukla počátkem srpna rusko-gruzínská válka. Tbilisi zareagovalo na ruské a jihoosetské provokace a ve snaze znovu dostat pod kontrolu vzbouřenecké území poslalo 8. srpna vojáky do jihoosetského správního střediska Cchinvali.
Rusko odpovědělo masivním útokem po zemi, ve vzduchu i na moři, během kterého gruzínské síly zatlačilo hluboko do vnitrozemí Gruzie. Po několika dnech bojů, které zanechaly nejméně stovky mrtvých a tisíce raněných a desetitisíce lidí vyhnaly z domovů, se aktivita přesunula na diplomatickou půdu.
Obě strany podepsaly šestibodovou dohodu, jejíž součástí bylo i stažení vojáků do pozic před vypuknutím konfliktu. Právě tento bod ale Rusové nedodržují. Oznámili, že kolem obou provincií vytvoří nárazníkové zóny, v nichž vojáky (jejich slovy "mírové jednotky") ponechají. - čtěte Nárazníková zóna kolem Osetie přetne gruzínskou dopravní tepnu
Ruský velvyslanec u NATO Dmitrij Rogozin v reakci na prudké ochládání vztahů mezi NATO a Ruskem vzkázal, že mu situace v Evropě připomíná rok 1914, "kdy se také kvůli jednomu teroristovi střetly velmoci". "Doufám, že se Michail Saakašvili nestane dalším Gavrilem Principem," připomněl muže, který v Sarajevu zastřelil arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este.
. JIŽNÍ OSETIEÚzemí Jižní Osetie o rozloze asi 3 900 km čtverečních leží jen desítky kilometrů na severozápad od gruzínské metropole Tbilisi. Od Gruzie se Jižní Osetie odtrhla ve válce v letech 1991-1992. Před současnou krizí ji obývalo na 70 tisíc lidí. Většinoví Osetové říkají, že do Gruzie byli násilně přičleněni za sovětské éry a že nyní chtějí uplatnit právo na sebeurčení. . ABCHÁZIENěkdejší oblíbené černomořské letovisko sovětských elit o rozloze 8 400 km čtverečních zabírá polovinu pobřeží, které formálně patří Gruzii. Faktickou nezávislost získala Abcházie na začátku 90. let po válce s Gruzií, při konfliktu zemřelo na deset tisíc lidí. Tbilisi hovoří o tom, že z regionu prchlo čtvrt milionu etnických Gruzínců, podle abcházských separatistů bylo uprchlíků 160 tisíc. Zdroj: Wikipedia |
