Respekt si Trump podle ruského prezidenta zaslouží i přesto, že s některými jeho názory nelze souhlasit. Skutečnost, že si šéfa Bílého domu někteří uvnitř Spojených států neváží, je výsledkem toho, že se v zemi proti němu zformoval silný odpor. A je-li prezident USA považován za nepředvídatelného, pak jen proto, že mu jeho domácí odpůrci neumožňují plnit mnohé z jeho předvolebních slibů, domnívá se ruský prezident.
Z každého amerického nezdaru je teď v USA obviňováno Rusko, v zemi se rozpoutala „bezpříkladná protiruská kampaň,“ upozornil Putin a dodal, že problémy, jež zatěžují rusko-americké vztahy, považuje za řešitelné.
Kreml loni během americké volební kampaně dlouho na Trumpa sázel. Americké zpravodajské služby dokonce dospěly k závěru, že se Moskva s pomocí hackerů a internetové propagandy snažila poškodit Trumpovu soupeřku Hillary Clintonovou. Po volbách ale ruské sympatie prudce ochladly a vztahy s Washingtonem poškodilo i vyšetřování údajného ruského vlivu na americké volby.
Putin si ve čtvrtek v Soči trpce stěžoval, že Moskva v uplynulých patnácti letech Západu příliš důvěřovala. „Naše největší chyba byla, že jsme Západu moc věřili. Tam si to vyložili jako slabost a využili toho,“ řekl.
Prezidentem může být i žena
Do boje o nejvyšší úřad se ve středu hlasitě přihlásila ruská celebrita Ksenija Sobčaková, jejíž otec Anatolij Sobčak býval jedním z nejviditelnějších ruských reformních politiků. Bývalý petrohradský starosta byl svého času Putinovým mentorem. Sám prezident se k sympatiím vůči němu dodnes hlásí. Sobčak zemřel v únoru 2000, tedy krátce předtím, než se Putin poprvé stal hlavou státu.
Sobčakova pětatřicetiletá dcera, televizní moderátorka, módní návrhářka, herečka a kritička Kremlu Putina o svém záměru kandidovat informovala předem. Sama ve středu připustila, že při jedné z besed s prezidentem o svých plánech hovořila. Putin prý z jejích záměrů nebyl nadšen.
Podle některých ruských komentářů je kandidatura Sobčakové chytrým tahem Kremlu. Ten se údajně snaží rozdělit síly opozice a zároveň nasazením atraktivní kandidátky k hlasování přitáhnout stále apatičtější voliče.
Evropský soud nakázal Rusku odškodnit Navalného za procesní vady |
Vůdčí osobnost opozice Alexej Navalnyj prohlásil, že „Kreml potřebuje karikaturu liberálního kandidáta, protože mě k volbám pustit nechtějí“. Protikorupční aktivista podle volební komise nemůže kandidovat, protože má záznam v trestním rejstříku. Navalnyj, který byl podmíněně odsouzen za podvody k pětiletému vězení, trest odmítá jako politický.
Podle průzkumů veřejného mínění zná Sobčakovou 95 procent Rusů. 60 procent z nich si však o ní nemyslí nic dobrého. Prezidentské volby se v Rusku budou konat příští rok v březnu. Putin je velkým favoritem, i když kandidaturu dosud neoznámil. Prezidentem by se stal už počtvrté.
Putin: Uzavření hranic Ruska s Ukrajinou může vést k masakru
Vladimir Putin na konferenci věnované mezinárodní politice také uvedl, že se Moskva se obává, aby uzavření hranic mezi Ruskem a separatistickými regiony na východě Ukrajiny nevedlo k masakru, který se bude podobat krveprolití v bosenské Srebrenici z roku 1995.
Na ruskou prezidentku bude kandidovat hvězda moskevských salonů Sobčaková |
Kyjev nyní trvá na tom, aby k ochraně rusko-ukrajinských hranic kontrolovaných separatisty byla vyslána mírová mise OSN. To však Kreml odmítá. Tvrdí, že by mírotvorci měli ochraňovat frontu dělící proruské radikály od ukrajinské armády.
Ukrajina viní Rusko mimo jiné z vojenské podpory proruských separatistů na východoukrajinském Donbasu. Kreml však tato obvinění trvale popírá. Konflikt si od propuknutí bojů v roce 2014 vyžádal na 10 000 lidských životů.
„Současná situace na Ukrajině je výsledkem neústavního uchvácení moci, na němž nese vinu Evropa, která tento převrat podpořila,“ řekl ve čtvrtek Putin. Evropské státy by proto podle něj měly využít svého vlivu na Kyjev k vyřešení konfliktu. Uvedl také, že současná ukrajinská vláda v čele s prezidentem Petrem Porošenkem záměrně sabotuje plnění minských mírových dohod.
