Protipěchotní miny v oblasti mají podle britských zpravodajců na jedné straně chránit volný pohyb, na druhé straně jej omezovat. V Doněcku a Kramatorsku se Rusko s vysokou pravděpodobností pokusilo rozmístit protipěchotní trhavo-tříštivé miny PFM-1 a PFM-1S.
Tyto miny, známé také jako „motýlí“, mají kontroverzní pověst, připomnělo britské ministerstvo. Se zničujícími účinky je armáda použila v sovětsko-afghánské válce, kdy miny údajně zmrzačily velký počet dětí, které si je spletly s hračkami.
Je velmi pravděpodobné, že stav zbraní ze sovětské éry, používaných nyní Ruskem, se časem zhoršuje a jsou velmi nespolehlivé a nepředvídatelné. To ohrožuje jak místní obyvatelstvo, tak i operace zaměřené na odstraňování min, dodalo britské ministerstvo.
Ukrajinci udeřili na důležitý most v Chersonu
Ukrajinská armáda znovu zasáhla Antonivskyj most v Ruskem okupované Chersonské oblasti. Podle agentury Ukrinform to uvedla mluvčí ukrajinské armády Natalija Humenjuková. Most u města Cherson pro Rusy představuje důležitou zásobovací trasu a je jedním z pouhých dvou přemostění, které umožňují invazním jednotkám přístup na území, jež okupují na západním břehu řeky Dněpr.
Pro ukrajinské ozbrojené síly byl tento most v posledních týdnech klíčovým cílem. Také ruská agentura TASS informuje o ukrajinském úderu na důležitý most, odvolává se přitom na okupačními silami dosazeného představitele Chersonské oblasti Kirilla Stremousova, podle něhož se tak zpozdí práce na znovuotevření Antonivského mostu po předchozím ostřelování.
„Není to nic strašného, jen to poněkud zdrží otevření mostu,“ prohlásil Stremousov, který zároveň uvedl, že otevření mostu úřady plánovaly na 10. srpna. Jak moc se jeho otevření opozdí, však neupřesnil.
Podle Humenjukové ukrajinští obránci zasáhli také Kachovskyj most a zničili invazním jednotkám za uplynulý den několik muničních skladů. „Upřesňujeme výsledky, které z nich jsou naše. Protože chápeme, že hnutí odporu na okupovaných územích je silné,“ prohlásila Humenjuková.
Z Chersonské oblasti už nějakou dobu přicházejí hlášení o atentátech na představitele místních úřadů, které dosadila ruská vojska.
Cherson bylo první větší město, kterého se ruské síly po invazi do sousední země zmocnily, načež získaly kontrolu i nad Chersonskou oblastí. Před časem se začalo hovořit o ukrajinské protiofenzivě v tomto regionu s cílem ho osvobodit od okupačních sil a ukrajinská armáda začala v posledních týdnech získávat zpět pozice v oblasti, k čemuž jí pomáhají dodávky zbraní ze Západu.
Ukrajinci ničí ruskou slabinu, most přes Dněpr:
20. července 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvUkrajinské síly podle starosty Melitopolu Ivana Fedorova v noci na pondělí útočily také v Záporožské oblasti. Při úderech proti místům dočasného rozmístění okupačních jednotek v průmyslové zóně bylo podle Fedorova zabito přes 100 ruských vojáků. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho síly dohromady zneškodnily 19 střel vypálených z raketometů HIMARS, z toho některé u Melitopolu.
Starosta Charkova Ihor Terechov pak podle agentury Unian informoval, že Rusové ostřelovali sídliště Pavlove Pole v Charkově, a vyzval obyvatele města, aby zůstávali v krytech. Ostřelování si podle něj v pondělí vyžádalo život jednoho místního obyvatele. Gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval, že další člověk byl zraněn při ostřelování jiné čtvrti v Charkově.
Další lodě s nákladem opustily Ukrajinu
Z ukrajinských přístavů vypluly další dvě lodě se zemědělskými produkty. Stalo se tak na základě dohod o odblokování ukrajinských přístavů, které v červenci uzavřely Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN.
Loď Sacura převážející 11 tisíc tun sójových bobů vyplula podle tureckého ministerstva z přístavu v Južném a míří do Itálie. Plavidlo Arizona opustilo Černomorsk s 48 458 tunami obilí, které má převézt do Iskenderunu v jižním Turecku.
Už v neděli z ukrajinských černomořských přístavů postupně vypluly čtyři lodě vezoucí dohromady téměř 170 tisíc tun obilí a dalších zemědělských výrobků.
Ukrajina vypravila další lodě s obilím, vezou téměř 170 tisíc tun |
OSN a Turecko pomohly vyjednat dohodu v situaci, kdy kvůli zastavení vývozu ukrajinské zemědělské produkce v důsledku ruské agrese hrozí v části afrických, asijských a blízkovýchodních zemí hladomor. Před začátkem války Ukrajina i Rusko patřily k předním dodavatelům obilí a dalších potravin na světový trh.
Na dopravu černomořským koridorem dohlíží společné koordinační centrum v Istanbulu, kde pracují lidé z Ruska, Ukrajiny, Turecka a zástupci OSN.
