Ruská vlajka na barikádách před leteckou základnou v Kramatorsku (16. dubna...

Ruská vlajka na barikádách před leteckou základnou v Kramatorsku (16. dubna 2014) | foto: Reuters

Kyjev se na východě Ukrajiny dopustil několika chyb, míní politolog

  • 72
Ukrajinská vláda nemá dost zdrojů, aby situaci na východě rychle stabilizovala a navíc se na neklidném východě země dopustila řady chyb. V rozhovoru pro MF DNES to řekl Vladimir Fesenko, jeden z nejuznávanějších ukrajinských politologů a šéf think tanku Penta.

S eskalací napětí na východě Ukrajiny roste kritika kyjevské vlády za její údajnou nerozhodnost. Jak byste postup Jaceňukova kabinetu charakterizoval vy?
Řekl bych, že vláda ve vztahu k východu postrádá systematický přístup. Její politiku ovlivňují rady ze strany západních partnerů. A ti především doporučují nevstupovat do ozbrojeného konfliktu a vyhnout se tvrdému střetu.

Bez těchto rad by Kyjev postupoval jinak?
Ona tak vláda postupuje i proto, že nemá dost silových zdrojů. A vlastně ani jiných zdrojů. Ekonomických, organizačních... Nemá zdroje, s jejichž pomocí by mohla zajistit rychlou stabilizaci situace na východě.

Krize na Ukrajině

Na začátku vsadili na spojení s oligarchy a regionálními lídry. Někde to vyšlo. Třeba v Dněpropetrovské oblasti, kde se gubernátorem stal oligarcha Igor Kolomojskij. Ale v Doněcké či Luhanské oblasti tahle strategie nezafungovala.

A navíc se ukázalo, že místní elity buď Rusům v jejich činech nebrání, nebo jim dokonce pomáhají. Minimálně se je snaží využít pro to, aby si vyhandlovali co možná nejvíce autonomie...

 ... což celou situaci východní Ukrajiny ještě zhoršuje.
Přesně. Situace na východě je určována třemi faktory. Tím nejhlavnějším je samozřejmě postup Ruska. Vidíme realizaci přibližně stejného scénáře, jaký se odehrál na Krymu. Což by ovšem těžko nastalo bez dalších faktorů. Druhým je právě ona pozice místních elit, které si na jednu stranu zahrávají s Moskvou a na stranu druhou smlouvají s Kyjevem.

A třetí faktor?
Nálada mezi místním obyvatelstvem. Samozřejmě, že na východě je mnoho prorusky naladěných lidí. Je jich méně než na Krymu, ale Donbas je v tomhle ohledu hned na druhém místě. V únorovém průzkumu veřejného mínění se třetina obyvatel Doněcké oblasti vyslovila za připojení k Rusku. A myslím, že po Krymu jich ještě přibylo.

Dalším silným faktorem je kritický vztah obyvatel východu k nové kyjevské vládě. Opět průzkum, tentokrát březnový: Jaceňukovu vládu podporuje jen nějakých 20 procent obyvatel východní Ukrajiny.

A ti, kteří vládu nepodporují, to nějak konkrétně zdůvodnili?
Pochopitelně mají různé důvody. Ale celkově se dá říct, že jde o efekt Majdanu. Nicméně proruské nálady byly v těchto regionech silné už dříve.

Ale abych se ještě vrátil k Jaceňukovu kabinetu. Problém je v tom, že jednota neexistuje ani v rámci vlády. Kabinet ministrů se teď zabývá hlavně ekonomikou. A otázky vojenské a bezpečnostní politiky, včetně problematiky východu, řeší Rada národní bezpečnosti a obrany. A podle mého názoru se právě Rada dopustila řady chyb.

Jakých?
Například bylo přijato rozhodnutí zavést vízový režim pro občany Ruské federace. U obyvatel východních regionů to vyvolalo hněv.

Mohl někdo dnešní situaci na východě předejít?
Dnes jsem o tom zrovna rozmlouval s jedním kolegou. Zmínil bych analogii s počátkem druhé světové války: po Sudetech si Západ myslel, že se Hitler zastaví. Nezastavil.

Co tedy může Kyjev dělat teď?
Teď probíhají paralelně dva boje. Jeden stále ještě za mírové řešení konfliktu. K tomu by snad mohlo přispět prezidentem Turčynovem zmíněné celonárodní referendum o jednotě Ukrajiny. Druhý scénář zní: odpor. Která z těchto linií nakonec převládne, nejspíš uvidíme už v příštích dnech.

Prezident Turčynov je spojencem expremiérky Tymošenkové. Ta bude kandidovat v prezidentských volbách. Už se objevují teorie, že právě Tymošenková teď tahá za nitky...
... vy máte na mysli teorie o tom, že se Tymošenková chce domluvit s Putinem na rozdělení moci. Julija Tymošenková teď podporuje variantu odporu proti ruské agresi. To je její styl. Myslím nicméně, že teorie o jejím tajném spojenectví s Putinem je poněkud zveličená.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue