Tento krok je podle premiéra odpovědí na „agresi našeho nepřítele, který ještě nedávno byl naším (dobrým) sousedem“.
Zatím to však nevypadá, že by se Ukrajinci Hrojsmanovými slovy řídili. „Panika sice nevypukla, ale někteří obyvatelé se rozhodli doplnit si zásoby krup, soli a cukru, které kupovali ve velkém,“ napsal list Kommersant o náladě v separatisty ovládaných částech Donbasu na východě Ukrajiny.
Panují také obavy o důchody, za kterými musejí penzisté z Doněcka či Luhanska a okolí jezdit na území kontrolované kyjevskou vládou.
Jako první pocítili důsledky současné krize Rusové cestující na Ukrajinu. V úterý na dvou kyjevských letištích odmítli povolit vstup do země více než 70 Rusům, další už v pondělí v Minsku nevpustili do letadel mířících do Kyjeva.
Ukrajina se rozhodla vyhlásit válečný stav v reakci na nedělní incident v Kerčském průlivu, kde ruští pohraničníci ostřelovali a zadrželi tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva i s jejich posádkami. Kvůli osvobození námořníků se Kyjev obrátil na Evropský soud pro lidská práva.
Média hlásí posilování ruských vojenských kapacit na anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, například o další jednotku vyzbrojenou raketami S-400 Triumf.
Prezident Petro Porošenko ve středu podle prezidentské kanceláře podepsal zákon, který potvrzuje výnos o válečném stavu. Kancelář také zveřejnila konečné znění tohoto výnosu. Média připomínají, že válečný stav byl na Ukrajině vyhlášen vůbec poprvé, nehledě na anexi Krymu a konflikt s proruskými separatisty na východě země, který si za čtyři roky vyžádal více než 10 tisíc mrtvých.
