„Vyzýváme Rusko k okamžitému propuštění ukrajinských námořníků a lodí, které zajalo včera,“ shodlo se na mimořádném zasedání NATO. Reagovalo tak na nedělní incident, kdy ruské speciální jednotky zadržely u Kerčského průlivu tři lodě ukrajinského námořnictva.
Podle Stoltenberga NATO vnímá incident u Kerčského průlivu jako otevřené a přímé použití vojenské síly. „Pečlivě sledujeme situaci a rozhodujeme se, co více můžeme udělat. Rusko musí pochopit, že jeho jednání má následky,“ uvedl po mimořádném setkání NATO jeho tajemník. Spojenci podle jeho slov vnímají situaci jako velmi vážnou.
NATO také vyjádřilo podporu územní jednotě a svrchovanosti Ukrajiny, včetně jejího plného práva na plavbu v ukrajinských teritoriálních vodách. Vyzýváme k umírněnosti a uvolnění napětí,“ uvedla v pondělí mluvčí NATO Oana Lungescuová. Zdůraznila rovněž, že NATO žádá, aby Rusko „zajistilo neomezený přístup k ukrajinským přístavům v Azovském moři v souladu s mezinárodním právem“.
Obdobně se vyjádřili i vysocí představitelé dalších zemí, jako je Turecko nebo Čína. Ta si přeje, aby Moskva a Kyjev „řešily své spory prostřednictvím dialogu“. K propuštění ukrajinských lodí a vojáků vyzvala také Evropská Unie a její členské státy, včetně České republiky.
Evropská Unie zvažuje další sankce
Podporu Ukrajina získala také od Evropské Unie, která vyzvala Rusko, aby se v Azovském moři zdrželo dalších provokací a propustilo zadržovaná ukrajinská plavidla i námořníky. Na twitteru to uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk. Ten v pondělí o situaci hovořil s prezidentem Porošenkem a dnes se ještě osobně sejde s ukrajinskými diplomaty. „Evropa je dál ve své podpoře Ukrajině jednotná,“ uvedl Tusk.
Mluvčí diplomacie EU Maja Kocijančičová dnes v Bruselu novinářům řekla, že ruské sankce jsou nepřijatelné. „Očekáváme, že Rusko okamžitě propustí lodě i posádky a zajistí, že těm námořníkům, kteří to potřebují, se dostane lékařské pomoci,“ prohlásila.
Podle mluvčí je v současné situaci zásadní, aby všechny strany prokázaly co největší zdrženlivost. Podobně se dnes vyjádřili i zástupci Severoatlantické aliance, která na dnešní odpoledne svolala na žádost Kyjeva mimořádné jednání Komise NATO-Ukrajina.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se mu nelíbí, co se děje mezi Ruskem a Ukrajinou, a ujistil, že na řešení pracuje spolu s evropskými politiky. „Každopádně se nám nelíbí, co se děje. Doufáme, že se to srovná,“ komentoval šéf Bílého domu incident mezi Ruskem a Ukrajinou.
Reakci americké diplomacie tlumočila stálá zástupkyně USA v OSN Nikki Haleyová na mimořádné schůzi Rady bezpečnosti v New Yorku. „Rozhodně podporujeme svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích,“ konstatovala Haleyová. Zároveň uvedla, že zadržení ukrajinských plavidel je „skandální porušení ukrajinské svrchovanosti“.
Česko stojí za EU, k sankcím se připojí
Vývoj v Kerčském průlivu se znepokojením sleduje i Česká republika, která by dala přednost společné evropské reakci, řekl v Bruselu na okraj jednání se svými kolegy z unie ministr zahraničí Tomáš Petříček. Česko by se podle něj připojilo k případným sankcím, pokud by se je EU v návaznosti na nynější incidenty rozhodla uvalit.
Evropská unie už v neděli upozornila, že mezinárodní námořní právo zavazuje Ruskou federaci k okamžitému otevření Kerčského průlivu pro lodní dopravu a udržovat jej otevřený. EU neuznává ani ruskou anexi Krymu v roce 2014 a přikročila v této souvislosti k sankčním opatřením.
Petříček v pondělí v Bruselu upozornil, že Praha nedělní ozbrojené incidenty vnímá velmi citlivě také kvůli blížícím se volbám na Ukrajině. „Pro nás je důležité, aby obě strany deeskalovaly situaci a upustily od porušování mezinárodního práva,“ podotkl Petříček. Rusko podle něj v neděli prokázalo, že mezinárodní právo týkající se svobody navigace v mezinárodních vodách porušovat hodlá, což je podle českého ministra velmi nešťastné.
Ministr dodal, že se plánuje poradit s premiérem Andrejem Babišem, zda debatu o rychle se dramatizujícím napětí mezi Ukrajinou a Ruskem ve vodách okolo okupovaného Krymu nezařadit na program čtvrtečního jednání české vlády.
Rusko kritizuje celá Evropa, nejtvrdší je Polsko
Také Německo a Francie, stejně jako některé další evropské země, vyzvaly Rusko k propuštění ukrajinských lodí a námořníků. Berlín a Paříž také kritizovaly použití síly ze strany Ruska, které podle dosavadních informací kolem incidentu nemělo opodstatnění lodě zadržet.
Na pondělí je shodou okolností do Berlína naplánována schůzka v normandském formátu, tedy mezi Francií, Německem, Ruskem a Ukrajinou na úrovní politických ředitelů ministerstev zahraničí členských zemí. Podle německé diplomacie bude rusko-ukrajinský námořní incident nepochybně předmětem jednání.
„Nedělní incident vyvolává vážné otázky, především ohledně použití vojenské síly ze strany Ruska, pro něž podle doposud známých skutečností nebyl žádný důvod,“ řekl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Obě strany vyzval k zahájení dialogu s cílem vyjasnění případu a uklidnění napětí.
Většina RB OSN nevěří RuskuRada bezpečnosti OSN na mimořádném jednání odmítla ruskou verzi kerčského incidentu. „Vyjadřujeme hluboké znepokojení nad incidentem v Kerčském průlivu,“ konstatovala stálá zástupkyně Spojených států v OSN Nikki Haleyová. „Rozhodně podporujeme svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích,“ dodala. Řekla, že zadržení ukrajinských plavidel je „skandální porušení svrchovanosti Ukrajiny“. Ruskou verzi incidentu jako narušení ruských státních hranic podpořili kromě ruského zástupce delegáti Číny, Kazachstánu a Bolívie, napsal TASS. Čtyři státy se zdržely hlasování, sedm bylo proti. |
Také podle šéfa německé diplomacie Heika Maase je jakákoli ruská blokáda přístupu do Azovského moře „nepřijatelná“. „Je nutné, aby byla tato blokáda zrušena,“ napsal ministr na twitteru.
„Vyzýváme Rusko k co nejrychlejšímu propuštění ukrajinských vojáků a vrácení zadržených plavidel námořnictva,“ napsalo ve svém prohlášení francouzské ministerstvo zahraničí. „Nic nenaznačuje tomu, že použití síly ze strany Ruska bylo oprávněné,“ dodává se v komuniké.
Reakce Polska, které sousedí s Ruskem i Ukrajinou, byla ještě ostřejší. Poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy uvedl, že Západ by měl zvážit další ekonomické sankce proti Rusku. „Společně s našimi spojenci bychom měli zvážit a projednat zpřísnění sankčního režimu vůči Rusku,“ prohlásil Krzysztof Szczerski po Dudově telefonátu s ukrajinským protějškem Porošenkem.
Ukrajinské vojenské lodě s 23 námořníky se snažily proplout z Oděsy do přístavu Mariupol v Azovském moři. Měly namířeno skrz Kerčský průliv, přes který Rusko postavilo most na anektovaný poloostrov Krym. Ukrajina prohlašuje, že lodě respektovaly mezinárodní námořní pravidla. Podle Ruska ale neměly lodě povolení k průjezdu Kerčským průlivem a ohrožovaly běžnou plavbu v oblasti.
