Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Trumpův ruský problém

  11:08aktualizováno  11:08
Spory o to, zda prezident Donald Trump a lidé z jeho administrativy při svých kontaktech s Ruskem překročili americké zákony, neutichají. Pro šéfa Bílého domu znamenají nepříjemnou zátěž i přesto, že v nejbližších měsících nemusejí vést k jednoznačným závěrům a už vůbec ne k zahájení procesu impeachmentu, píše analytik Vladimír Votápek.

Americký prezident Donald Trump | foto: Reuters

Místo plánování a realizace zahraniční politiky se tak prezident a jeho okolí musí stále více věnovat náznakům, důkazům i spekulacím o svých (nevhodných) vazbách na Rusko. V celé věci lze rozlišit dvě linie. První z nich je otázka, zda Kreml skutečně zasahoval do amerických voleb. Druhá linie řeší, zda Trump, nebo jeho lidé, s Kremlem v této činnosti spolupracovali.

V rámci první linie se nejprve objevilo obvinění, že napadením účtů Demokratické strany a protikandidátky Hillary Clintonové chtěli Rusové ovlivnit výsledek prezidentských (a konec konců i kongresových) voleb. Tato spekulace byla postupně potvrzována stále větším počtem informací o útocích ruských hackerů na různé instituce v USA.

Zatím poslední body na této linii představují úniky informací z vyšetřování Národní bezpečnostní agentury (NSA) do listu The Intercept, výpovědi bývalého ředitele FBI a koneckonců i výroky ruského prezidenta. Z materiálů NSA otištěných v citovaném listu, plyne, že v srpnu 2016 došlo k útokům proti řadě amerických cílů s úmyslem získat informace o počítačových aplikacích a hardwarovém zařízení, používaných pro americké volby.

O ruském vměšování do voleb v USA nepochybuji, řekl v Senátu exšéf FBI

Také Trumpem odvolaný ředitel FBI James Comey během svého svědectví před senátním výborem potvrdil, že k ruským útokům došlo. A stejný závěr je možné si udělat i ze slov samotného Vladimíra Putina, který v nedávném interview připustil, že za útoky mohou být ruští hackeři. Pravda, ruský prezident při té příležitosti řekl, že útočníci nebyli řízeni ruskou vládou, ale pouze pocitem vlastenectví....

Druhá linie se zabývá otázkou, zda Donald Trump a jeho lidé s Kremlem při těchto aktivitách spolupracovali a možná i stále spolupracují. Zda opravdu došlo při setkání s ruskými představiteli k úniku tajných informací a především, zda se Bílý dům snaží bránit vyšetřování kauzy. Součástí této argumentační řady jsou i informace z britské a nizozemské rozvědky, popisující setkání Putinových a Trumpových spolupracovníků v řadě evropských měst.

Co na to Kongres?

Ač se zdá, že celou řadu faktů nelze vyložit jinak, než že k ruským útokům skutečně došlo a že Trump a jeho lidé udržovali nevhodné kontakty s Kremlem, je otázkou, k jakým závěrům dojdou američtí voliči a především jejich zástupci v Kongresu Spojených států. Ten jediný může spustit proces impeachmentu amerického prezidenta. Vzhledem k tomu, že v obou komorách mají většinu zástupci Republikánské strany, lze očekávat, že budou při vyšetřování svého prezidenta maximálně zdrženliví.

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Přesto je zjevné, že vyšetřování hned tak neskončí. To mimo jiné znamená, že Donald Trump a jeho lidé budou muset významnou část své kapacity věnovat uvedenému problému a nikoli, jak by měli, plánování a realizaci americké zahraniční politiky. A to v situaci, kdy mezinárodní společenství řeší celou řadu problémů - od mezinárodního terorismu přes syrskou krizi a migrační vlny až třeba po stoupající asertivitu Číny v Jihočínském moři

Můžeme se tedy dočkat opakování situace, kdy americkou zahraniční politiku negativně ovlivnila aféra Watergate, která nakonec vedla k odstoupení Richarda Nixona z úřadu prezidenta. A uvedené srovnání je vážným důvodem pro znepokojení. Politologická literatura se v zásadě shoduje na tom, že postupně rostoucí aféra Watergate vedla k zásadnímu oslabení americké zahraniční politiky - především proto, že Bílý dům musel věnovat velkou část svého potenciálu na řešení domácí krize.

Oslabený prezident Nixon neměl dostatek autority k tomu, aby prosadil některá, třeba i správná řešení. Po propuknutí aféry se například snížila ochota veřejnosti přijímat prezidentovy požadavky na realizaci různých opatření takzvaném „v národním zájmu“. A konečně, domácí skandál oslabuje zahraniční politiku tam, kde se stýká s politikou vnitřní, tedy v otázkách, jako je sestavování rozpočtu. Kongres oslabenému prezidentovi prostě nebude dávat tolik peněz, kolik by pro svou politiku potřeboval.

Nové výzvy pro Evropu

V Bílém domě dnes sedí prezident, který má historicky nízkou podporu občanů. Který za pár měsíců svého působení v úřadu opakovaně projevil zásadní nedostatek zahraničněpolitické kvalifikace. A který teď navíc bude oslaben rozvíjejícím se skandálem, spojeným s vyšetřováním jeho napojení na Rusko.

Fotogalerie

To určitě není dobrá zpráva pro demokratické země, které jsou stále ještě zvyklé na to, že za ně Washington tahá z ohně mnoho jejich vlastních kaštanů.

Jinou otázkou je, jak na to budeme reagovat. Nejlepší by bylo, kdybychom se tváří v tvář oslabení Spojených států prostě začali chovat dospěle. Evropa by v sobě měla najít sílu dále sjednotit svou zahraniční a bezpečnostní politiku a převzít odpovědnost za řešení krizí alespoň na své periferii.

Na každý pád ale platí, že současné problémy Bílého domu hrají do karet Kremlu. Bez ohledu na to, jak moc se o ně zasloužil a do jaké míry skutečně ovlivnil výsledky amerických prezidentských voleb.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Neznámý útočník střílel z vozu na projíždějící auto, žena nepřežila

V jihlavské Slavíčkově ulici se střílelo na projíždějící automobil. Útok...

Na okraji Jihlavy se v pátek odpoledne střílelo. Po ženě v autě z protijedoucího vozu několikrát vystřelil zatím...

Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...



Podezřelým ze střelby z auta je exmanžel oběti, u silnice se našlo tělo

Kriminalisté v sobotu ve Štokách na Havlíčkobrodsku prohledávali dům bývalého...

Páteční střelbu z auta na okraji Jihlavy, při níž zemřela starší žena v jiném autě, mohl mít na svědomí bývalý manžel...

Nenecháme si vnucovat, kdo u nás bude pracovat nebo žít, řekl Babiš v Bruselu

Premiér Andrej Babiš vystoupil v Bruselu na tiskové konferenci na okraj summitu...

Premiér Andrej Babiš odmítá, aby se Česko pokoušelo přijetím několika uprchlíků přesvědčit Evropskou komisi ke stažení...

V USA se kolem MeToo šíří rozpaky, vánoční večírky poznamenal strach

Demonstrace na podporu kampaně MeToo před Trump Tower na Manhattanu (9....

Američané začínají zpytovat svědomí, zda se to s povykem kolem sexuálních skandálů nepřehání. Některé případy ukázaly,...



Další z rubriky

OBRAZEM: Na pohřeb posledního rumunského krále přijeli Charles i Sofia

Tisíce lidí se rozloučily s posledním rumunským králem Michalem I. v Bukurešti....

Tisícovky lidí se rozloučily s posledním rumunským králem Michalem I. Vzdaly mu úctu u jeho rakve, která byla vystavena...

Rodina zdědila milion mincí německé marky. Spočítat je trvalo půl roku

(Ilustrační snímek)

Řidič nákladního automobilu odkázal své rodině německé marky v hodnotě asi 8 000 eur (200 tisíc korun). Hotovost ale...

Australané zatkli údajného špiona KLDR, chtěl prodat zbraně či uhlí

Muž v Austrálii čelí obviněním, že domlouval obchody pro KLDR

Australští policisté zatkli muže ze Sydney, kterého viní z domlouvání obchodů pro Pchjongjang, včetně prodeje...



Najdete na iDNES.cz