Je pravda, že vyšetřovatelé v USA ruskou hackerskou stopu, která měla dopomoci ke zvolení Donalda Trumpa, intenzivně zkoumají a jejich tvrzení jsou závažná (psali jsme zde). Možná i proto lze snáze pochopit, jak mohl kolem zadržení ruského programátora Pjotra Levašova ve Španělsku ožít příběh, že „už ho mají“. Prostě na něj mnozí čekali.
Poté, co na Levašovových zápěstích zachrastila španělská železa, si k příběhu každý mohl přiřadit nálepku dle libosti. Třeba „Putinův zrádný hacker“. Nebo „americký hon na čarodějnice“.
Jisté jsou v tuto chvíli ale jen tři věci, které celý příběh staví do odlišného světla. Upozornil na ně bývalý reportér The Washington Postu Brian Krebs, který se léta věnuje tématům bezpečnosti a kybernetické kriminality.
Zaprvé: dokumenty, které zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti USA, o hackerských útocích nemluví. Viní Levašova z provozování rozsáhlé sítě infikovaných počítačů s názvem Kelihos. (Takzvaný „botnet“ umožňuje útočníkovi ovládat cizí počítače a díky tomu například krást hesla, e-mailové adresy využívané následně k útokům, případně zablokovat přístup k datům a žádat od majitelů počítačů výkupné, pozn. red.)
Zadruhé, příběh, jak Španělé po spektakulární noční přepadovce řekli Levašovovi, že má jít o Trumpa a hackerské útoky, šířila přes ruskou státní televizi Russia Tod ay manželka zatčeného programátora. Popravdě to bylo líčení poněkud nejasné a těžko z něj vyvozovat závěry „jak to určitě bylo“.
A zatřetí: to, že některá ze západních médií akcentovala „verzi o hackerovi“, je teď umožňuje nařknout, že chtěla záměrnou lží uškodit Rusku. A odvést pozornost od toho, že Levašov je - dost možná - obyčejný kriminálník. Který, pravda, nahrával Putinovi v minulých volbách v Rusku.
Samo o sobě to je střípek, ale víc takových střípků může například pomoci ke snížení důvěry obyvatel západních zemí v jejich média. A obecně k oslabení důvěry v západní instituce, což je cíl, který Kremlu řada analytiků přisuzuje.
Řekla, že řekl, že mu řekli
Zpráva, kterou zpracovala agentura ČTK a zejména na jejím základě ji převzala řada českých médií (a také média zahraniční) věnovala poměrně hodně prostoru líčení Levašovovy manželky Marie. To může být zrádné: média logicky hledají detaily, ale při jejich zpracování i čtení je třeba mít na mysli, že osobní líčení nejsou nestranné ověřené informace.
Ruská státní televize Russia Today cituje Mariu Levašovovou v tom duchu, že jí její zadržený manžel při telefonickém hovoru řekl, že mu policisté řekli - už to samo zní trochu varovně - že měl vytvořit počítačový virus, který napomohl Donaldu Trumpovi k vítězství nad Hillary Clintonovou v amerických prezidentských volbách. Právě tady vznikl celý „příběh o hackerovi“.
Pravda je, že samotný článek Russia Today (najdete jej zde), ze kterého pak hojně citoval například španělský El País, nenabízí slova Marie Levaševové úplně v kontextu. Jinými slovy, pokud věta o Trumpovi a hackerských útocích na španělské policejní služebně padla, těžko říci, jak to přesně bylo.
Na jasný závěr „od stolu“ je zkrátka dostupných informací málo - snad až na obecnou poučku o hodnotě ověřování zpráv a zdravém odstupu.
„Přestože ruská zpravodajská média informují v opačném duchu, američtí činitelé uvedli, že Levašov nehrál žádnou roli v pokusech ruských vládních hackerů ovlivnit americké prezidentské volby a napomoci Donaldu Trumpovi,“ uvedl také americký list The New York Times. Tedy noviny, které by zrovna z náklonnosti k Donaldu Trumpovi a Rusku šlo obviňovat jen těžko.
