Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko rozmístilo rakety u hranic s NATO, dostřelí i do Česka

  13:35aktualizováno  14:25
Rusko rozmístilo několik baterií taktických střel Iskander-M v Kaliningradské oblasti. S dostřelem 500 kilometrů odsud mohou zasáhnout prakticky jakékoli místo v Polsku, ale také například předměstí Berlína. Dolétnou i do Česka.

Rakety Iskander na mobilním odpalovacím zařízení během vojenské přehlídky v Moskvě | foto: Ruské ministerstvo obrany

Snímky, na které upozornil německý list Bild, ukázaly, že Rusko v posledních měsících rozmístilo ve své exklávě a podél hranice s pobaltskými státy Litvou, Lotyšskem a Estonskem nejméně deset baterií taktických střel Iskander-M.

Zprávu později potvrdil i mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov, podle kterého nejde o porušení žádných mezinárodních dohod.

Rakety s dosahem 500 kilometrů mohou nést konvenční i jaderné hlavice a jsou schopné z Kaliningradské oblasti zasáhnout prakticky libovolné místo v Polsku či v severní části České republiky.

Iskander-M

  • Využívá jednostupňovou řízenou raketu 9M723K1 na tuhé palivo s neoddělitelnou bojovou hlavicí. Střela je řízenoa po celou dobu letové trajektorie. Raketa o délce 7,3 m, průměru 0,92 m a hmotnosti 3 800 kg může být opatřena vysoce explozivní, kazetovou nebo průbojnou bojovou hlavicí o hmotnosti 700 nebo 480 kg.
  • Navedení na cíl zabezpečuje inerciální naváděcí soustava, která v konečné fázi navedení využívá infračervené senzory. To umožňuje zasáhnout cíl s přesnotí až na 5 metrů.
  • Doba přípravy k odpálení se pohybuje v rozmezí 4 až 16 minut a prodleva mezi odpálením první a druhé rakety nepřesahuje minutu.
  • Zvláštností střely je skutečnost, že ke svému cíli neletí po klasické balistické dráze, ale po těžko určitelné trajektorii, charakteristické náhlými rychlými bočními odskoky v konečné fázi letu, kterou navíc doprovází vypouštění klamný cílů.

Ruskému deníku Izvěstija se podařilo pod podmínkou anonymity získat vyjádření vysoce postaveného důstojníka na velitelství ruských pozemních sil. Informaci potvrdil s tím, že "střely jsou rozmístěny v oblasti už rok a půl" a že "je nepochopitelné, proč to (u německých médií) vyvolalo takovou paniku právě nyní".

Rozmístěním raket Iskander hrozilo Rusko v minulosti již několikrát. Především v reakci na plány protiraketové obrany USA za prezidenta George W. Bushe. Tehdy Moskva odmítala umístění radarové stanice v Česku a základnu antiraket v Polsku. "Po nástupu Baracka Obamy a rekonfiguraci protiraketové obrany své výhrůžky Moskva stáhla," připomněl expert na jaderné zbraně a protiraketovou obranu Petr Suchý.

Rusko zesiluje tlak

Raketa Iskander, v kódování NATO označovaná jako SS-26 Stone, je považována za vysoce mobilní a velmi přesnou zbraň určenou k ničení protivzdušné a protiraketové obrany nepřítele.

Konstrukce střely využívá technologie "Stealth", což ji činí prakticky neviditelnou pro radary. Často je označována za nejlepší zbraň svého druhu na světě. Především pro své schopnosti prorazit systémy protiraketové obrany jako Patriot nebo Arrow.

Podle Petra Suchého lze rozmístění chápat jako první krok sílícího tlaku Ruska na spojence v NATO, aby přehodnotili budování svého protiraketového deštníku nad Evropou. Ačkoliv Aliance Rusko k výstavbě systému přizvala, obě strany se za několik let jednání nemohou na formě spolupráce dohodnout.

"Moskva zjistila, že sílící asertivita mu dosud přinášela spíše pozitivní výsledky. Jde jednoznačně o snahu rozštěpit spojence v NATO v názoru na další budování protiraketové obrany," konstatoval Suchý.

Podle něj lze očekávat, že Rusko bude podobnými kroky v budoucnu tlak ještě stupňovat. Především v souvislosti s blížícím se rozmístění amerických antiraket pro ničení balistických střel v Rumunsku a Polsku v letech 2015 a 2017.

"I to by mělo podtrhnout, jak bezpředmětným se stává dojednané stahování amerických taktických jaderných zbraní z Evropy," dodal Suchý.

Autor: natoaktual.cz


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Tvůrce Kanceláře Blaník opouští Seznam. Důvodem jsou neshody s vedením firmy

Z natáčení filmu Prezident Blaník

Lobbista Tonda Blaník bouchl do stolu. Tvůrce, který oceňovaný seriál vytváří, opouští internetovou televizi Stream...

Další z rubriky

NATO vyšle další tisíce vojáků do Afghánistánu. Posily má i Česko

Čeští vojáci na patrole v okolí základny v afghánském Bagrámu

Severoatlantická aliance posílí výcvikovou misi v Afghánistánu o další 3 tisíce vojáků. Shodli se na tom ministři...

Finsko plánuje prověrku své obrany. Zapojí se USA i další země NATO

Letouny F-18 Hornet finských vzdušných sil

Finsko připravuje plány na vojenské cvičení, které by za účasti Spojených států i dalších zemí NATO prověřilo obranu...

Nedožitých 100 let generála Škarvady připomenou stíhačky nad Porubou

Generál Zdeněk Škarvada  vítá na ostravském letišti britské letce legendární

Průletem dvojice stíhacích letounů JAS-39 Gripen nad hlavní třídou v Ostravě-Porubě si lidé ve středu 8. listopadu...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.