"Rozšíření NATO je skutečnost a smlouva o konvenčních silách v Evropě není ratifikována," řekl ministr citovaný agenturou Ria-Novosti. "Projde trochu času a s ohledem na plány vedení NATO přijmeme vlastní rozhodnutí podle typu hrozby, se kterou budeme konfrontováni," řekl Ivanov, který je na návštěvě Francie.
Sedm zemí střední a východní Evropy (Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Lotyšsko, Litva a Estonsko) se brzy připojí k NATO, kam byly pozvány v roce 2002. Moskva, kterou tento postup zneklidňuje, tvrdí že toto rozšíření jde proti rovnováze smlouvy CFE. Smlouva podepsaná v roce 1989 stanovuje mezní početní stavy vojsk a tři baltské země a Slovensko nejsou jejími signatáři. Baltská trojice totiž tehdy byla součástí Sovětského svazu a Slovensko neexistovalo.
Ruský generál Jurij Balujevskij v rozhovoru pro list Izvěstija řekl, že "vstup sedmi nových členů do NATO, z nichž tři jsou bývalí členové Varšavské smlouvy a čtyři nejsou členskými státy smlouvy CFE, bude mít destrukční účinek a zvláště smrtelný dopad na režim této smlouvy".
Rusko se obává, aby NATO nevyužilo "šedé zóny" baltských zemí a neinstalovalo tam zbraně nad rámec stropů stanovených ve smlouvě. Země NATO zase odmítají smlouvu ratifikovat a urychlit přijetí baltských zemí, dokud Moskva nebude respektovat své závazky na stažení svých vojsk z Moldávie a z Gruzie.
