Změny v ruské ústavě podpořilo více než 58 milionu voličů, uvedla předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová. Volební účast byla 67,97 procenta. Hlasování se mohlo zúčastnit přes 110 milionů voličů.
Kreml oznámené údaje nadšeně uvítal. „Jednoznačně (v Kremlu výsledky hlasování o úpravách v ústavě) považují za triumf. V podstatě se fakticky konalo referendum o důvěře prezidentovi Putinovi,“ řekl novinářům podle agentury TASS prezidentův mluvčí Peskov.
Referendum v Rusku začalo 25. června a skončilo ve středu ve 20 hodin místního času, to znamená, že nejdříve byly k dispozici výsledky z poměrně řídce osídleného Dálného východu a Sibiře. Dílčí výsledky začaly úřady uveřejňovat už v době, kdy se v západních částech rozlehlé země ještě hlasovalo.
Koronavirus ustupuje, říkal během referenda Putin. Za nesouhlas hrozí vězení |
Na Čukotce, nejvýchodnější výspě Ruska, podpořilo změny podle agentury Interfax více než 80 procent voličů, v Kamčatském kraji hlasování dopadlo v poměru 62 ku 37 procentům. První zprávy ruských agentur o sčítání hlasů v Moskvě a Petrohradu hlásily podporu více než 90 procent voličů pro změny, ale vycházely z prvních čísel po sečtení zlomku hlasů.
Opoziční aktivisté z kampaně „Nět“ (Ne) ale na základě vlastních průzkumů u volebních místností podle ruské redakce BBC tvrdí, že v Moskvě skoro 55 procent dotázaných voličů hlasovalo proti změnám a proti Putinovi, v Petrohradu 63 procent.
Pamfilovová prohlásila, že nebyla zjištěna žádná vážná narušení referenda, vyskytly se jen „určité provokace“. Hlasování se podle ní obešlo bez mimořádných událostí s výjimkou „velmi, velmi bezvýznamných případů“. Dodala, že zcela zrušeny byly výsledky v jediném středisku, kde byl předseda komise přistižen, jak vhazuje hlasovací lístky do urny pro hlasy.
Objevila se nicméně například upozornění na možnost dvojího hlasování – osobně v hlasovacím středisku a pak elektronicky. Na autora upozornění, který to sám udělal, aby tuto možnost dokázal, si policie následně „posvítila“. Západní média také zaznamenala případy vyvíjení nátlaku na voliče.
Одна страна. Одна Конституция. Одна рука.
Посмотрите. Какую прекрасную фотографию прислал нам Александр Горынин, ЧПРГ УИК №10 Адмиралтейского района Санкт-Петербурга.
Интересно, графологи смогут определить, чьей твердой рукой проставлены все эти галочки ЗА? https://t.co/EWZl7Vzc7o
Evropská unie už vyjádřila naději, že všechna podezření ruské úřady důsledně vyšetří. „Jsme si vědomi poukazů na nesrovnalosti... Proto očekáváme, že tyto informace budou plně vyšetřené, protože se jedná o závažná obvinění,“ řekl podle agentury AFP Peter Stano, mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.
Významný ruský odpůrce Kremlu Alexej Navalnyj označil ohlášené výsledky za „faleš a obrovskou lež“. Tato čísla podle něj nemají nic společného se skutečným míněním Rusů. Putin podle něj celé „hlasování“ od začátku prohrál: netroufl si na „skutečné referendum podle pravidel a s pozorovateli“, protože mu bylo jasné, že „vyhrát může jen tam, kde si čísla sám namaluje“.
Co přinesou změny?
Změny v ústavě dovolí prezidentu Putinovi, aby se po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024 mohl ucházel o zvolení na ještě dvě další šestiletá období. U moci by tak mohl setrvat až do května 2036, samozřejmě pokud bude kandidovat a pokud jej voliči zvolí.
Sám Putin v televizi prohlásil, že se ještě nerozhodl, zda po roce 2024 zůstane v Kremlu, ale že samotná existence takové možnosti bude zásadní – jinak by místo normální práce pro stát začalo na všech příčkách moci hledání možného nástupce. „Musíme pracovat, a ne hledat nástupce,“ zdůraznil.
Opozice pokládá novelu základního zákona a její schvalování v celostátním hlasování za pouhý manévr, který má udržet Putina v Kremlu, poznamenala agentura AFP. Podle ní o výsledku referenda už před začátkem nešlo pochybovat, v prodeji už ostatně jsou výtisky novelizované ústavy.
Opoziční aktivisté ve středu demonstrovali na řadě míst, v Moskvě a Petrohradu proti nim zakročila policie. Pokusy o protesty se objevily také v Blagoveščensku, Chanty-Mansijsku, Nižním Novgorodu, Novosibirsku a dalších městech, uvedl specializovaný server OVD-Info, který se dopočítal několika desítek zatčených.
Putin, který první zásadnější reformu ústavy od jejího přijetí inicioval lednovým projevem k poslancům, ještě v úterý apeloval na voliče, aby šli k urnám a svým hlasováním podpořili „stabilitu, bezpečnost a prosperitu“ vlasti. Hlasování bylo původně naplánováno na 22. dubna, ale muselo být odloženo kvůli pandemii covidu-19.
