Vladimir Putin dvacet let po nástupu k moci překvapil nejen Rusko, ale celý svět. V úterý ve tradičním poselství o stavu země oznámil změny v ústavě, které by oslabily pravomoci prezidenta a posílily roli premiéra a Státní dumy.
Následně rezignovala vláda premiéra Dmitrije Medveděva a Putin na jeho místo navrhl šéfa daňové správy Michaila Mišustina.
Ústavní změny, které ještě posvětí ohlášené referendum, popisují experti i světová média jako největší politické zemětřesení v Rusku od pádu Sovětského svazu.
Udržet kontrolu
Mají jeden hlavní cíl: udržet sedmašedesátiletého Putina u moci i po roce 2024, kdy skončí jeho současné funkční období. Ať už v roli premiéra, nebo předsedy Státní rady, která dnes funguje jako poradní orgán vlády, ale podle Putinových návrhů by se její moc měla posílit.
„Tohle je oficiální začátek mocenské výměny. Žádný druhý Putin nebude. Putin potřeboval čtyři funkční období, aby se země vzpamatovala z kolapsu Sovětského svazu. Od této chvíle bude prezident moci vládnout maximálně dvanáct let,“ okomentoval Alexand Baumov z Carnegie Moscow Center návrh na okleštění prezidentských pravomocí.
Spekulace o Putinově budoucnosti se rojily už delší dobu. V roce 2018 sice přesvědčivě zvítězil v prezidentských volbách, ale jeho popularita se poté propadla. Může za to i neradostná hospodářská situace země. Odborníci soudí, že Putin se nikdy nechtěl vzdát moci. Je přesvědčen, že bez něj se země zhroutí.
„On tenhle systém vymyslel - a tak si chce udržet kontrolu,“ řekl listu The Guardian Alexej Makarkin z Centra pro politické technologie. Ústavní změny podle něj také znamenají, že už není tak důležité, kdo bude Putinovým nástupcem. “Prezident už nebude tak dominantní figurou. Takže výběr Putinova nástupce už není tak palčivá otázka,“ dodal.
Podle analýzy listu The Financial Times je pravděpodobnější, že Putin za čtyři roky stane v čele posílené Státní rady. V Rusku by se tak opakoval scénář z Kazachstánu, kde dlouholetý vládce Nursultan Nazarbajev loni v březnu rezignoval, stal se šéfem Státní rady a získal doživotní titul „vůdce národa“.
„Putin se ocitl v klasické pasti autoritářských vládců (nebo mafiánských bossů). Jak můžete odstoupit, když vaše bohatství, status a především bezpečnost závisí na vašem postavení?“ píše analytik Mark Galeotti z pražského Ústavu mezinárodních vztahů.
„Zdá se, že jeho řešením je vytvoření nové role ‚otce národa‘ a její ústavní zakotvení. Díky tomu bude moci dále zasahovat do politiky kdykoliv, když pocítí, že jeho zájmy nebo jeho odkaz jsou v ohrožení. Zároveň se nebude muset zatěžovat otravnými záležitostmi spojenými se skutečným řízením země,“ dodává Galeotti.
Meveděv ležel lidem v žaludku už léta
Co čekat od Michaila Mišustina, kterého na post předsedy vlády už schválila vládnoucí strana Jednotné Rusko? Podle expertů především loajalitu. „Mišustin nemá žádné politické zkušenosti, mezi voliči ho nikdo nezná. Není součástí Putinova vnitřního kruhu,“ přiblížila postavu příštího premiéra Taťána Stanová z Carnegie Moscow Center.
Podle ní je nepravděpodobné, že by Mišustin mohl za čtyři roky kandidovat na prezidenta. „Podle všeho to je jen technokrat, který tam je na přechodnou dobu,“ dodala na adresu 53letého šéfa daňové správy, který je v cizině v podstatě neznámou figurou. Jeho hlavním úkolem tak bude dohlížet na hladký průběh ústavních změn navržených Putinem.
Experty také zaráží způsob, jakým šéf Kremlu naložil s končícím premiérem. Dmitrij Medveděv, který stál po boku Putina od jeho politických začátků v Leningradu a v letech 2008 až 2012 mu pohlídal funkci prezidenta, míří na funkci místopředsedy bezpečnostní rady. Ta přitom dosud vůbec neexistovala.
Nečekaný konec vlády podle znalců překvapil i některé ministry. „Je velice pravděpodobné, že i Medveděv se o svém odchodu dozvěděl chvíli před tím, než vyjádřil přání skončit,“ píše ruský opoziční politik Lev Šlosberg. „Jeden ministerský předseda náhle zmizí a druhého hned vytáhnou jako králíka z klobouku.“
„Pěkně hnusné jednání s Medveděvem po těch letech, kdy sloužil jako hlavní sluha a příhodný obětní beránek,“ okomentoval odchod Medveděva analytik Mark Galeotti. Konec hluboce nepopulárního politika však není žádným překvapením.
„Medveděv ležel lidem v žaludku už léta,“ myslí si Taťána Stanovaja. „Měl rezignovat už po prezidentských volbách v roce 2018, ale Putin za něj potřeboval najít náhradu a vymyslet, co s ním udělat. Teď Putin o jeho budoucnosti rozhodl a tak se jejich cesty rozcházejí.“
15. ledna 2020 |
