V průběhu invaze vojsk Varšavské smlouvy bylo do československých ulic nasazeno...

V průběhu invaze vojsk Varšavské smlouvy bylo do československých ulic nasazeno přibližně 6 300 tanků. Toto je jeden z nich. | foto: archiv

Ruští komunisté chtějí, aby účastníci srpnové invaze měli výhody veteránů

  • 443
Trojice komunistických poslanců v ruské Státní dumě míní, že by se sovětským účastníkům okupace Československa v roce 1968 měl přiznat status válečných veteránů. Cílem „vojensko-strategické operace Dunaj“ bylo podle nich potlačení převratu v ČSSR, který s podporou západních zemí připravovala československá opozice.

Poslanci Jurij Sinělščikov, Nikolaj Kolomejcev a Sergej Rešulskij navrhují, aby se přiznání výhod válečných veteránů týkalo osob starších 67 let, které „projevily statečnost a pevnost při plnění vojenských povinností v podmínkách válečného stavu v ČSSR od srpna do listopadu 1968“.

V Rusku nyní žije odhadem asi dvacet tisíc lidí, kteří se okupace ČSSR přímo účastnili. Ruskou státní pokladnu by podle agentury RIA Novosti opatření stálo ročně 119 milionů rublů (téměř 44 milionů korun).

Vojska pěti států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v srpnu 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. Jednotky sovětské armády ze země odešly až po pádu komunismu v roce 1989.

Zdůvodnění návrhu připomíná způsob vyjadřování v dokumentu KSČ Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti, který se v období takzvané normalizace v 70. letech stal v Československu platformou pro stranické „prověrky“ a rozsáhlé čistky.

Ruští poslanci uvádějí, že opoziční síly v ČSSR zahájily přípravu státního převratu s cílem likvidace socialistického zřízení a sblížení s tehdejším západním Německem. Do ČSSR prý přijelo celé velení západoněmeckého armádní sboru, aby vytyčilo trasy chystaného útoku NATO. Proto Varšavská smlouva musela zasáhnout, aby „skoncovala s mnichovanskou politikou“ československého vedení.

Zásah podle ruských poslanců nebyl zbytečný, protože došlo „k upevnění ekonomického potenciálu ČSSR“ po dobu dalších 22 let. Po roce 1990 ale bývalé státy Varšavské smlouvy „ztratily svou národní svrchovanost a prudce snížily svůj ekonomický potenciál a životní úroveň obyvatelstva“.

Podívejte se na záběry ze srpna 1968:

20. srpna 2015

Navrhovatelé se snaží vyvrátit představy, že okupace Československa nebyla bojovou akcí. K „aktivním bojovým operacím“ sice nedošlo, ale k častým ozbrojeným srážkám prý ano. Poslanci jmenují údajné přestřelky u Banské Bystrice a Rakovníku. Při „operaci Dunaj“ podle nich zahynulo nejméně 105 sovětských vojáků. Řády za statečnost dostalo prý přes tisíc sovětských vojáků.

Argumenty ruských poslanců a jejich zdůvodnění okupace Československa však čeští poslanci z TOP 09 považují za „ostudnou falsifikaci“ událostí. „Odmítáme jakékoli historické posouvání událostí spojených s rokem 1968,“ napsali v tiskovém prohlášení čestný předseda strany, poslanec a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg s místopředsedou TOP 09 Markem Ženíškem a europoslancem Jaromírem Štětinou.

Zároveň vyzvali ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby si povolal ruského velvyslance v Česku k podání vysvětlení. „Zároveň ho žádáme, aby český velvyslanec v Moskvě v této věci také konal,“ sdělili. Ministerstvo zatím ruský návrh nekomentovalo, podle jeho mluvčí Ireny Valentové se však vyjádření připravuje.

Invaze si do konce roku 1968 vyžádala 108 mrtvých, asi 500 těžce a další stovky lehce zraněných lidí. Lidové noviny při loňském výročí okupace napsaly, že Vojenský historický ústav poprvé sečetl civilní oběti sovětských vojsk v Československu od srpna 1968 do roku 1991. Historici dospěli k číslu 402, přičemž toto číslo podle nich nemusí být konečné, mnoho materiálů v minulosti se skartovalo.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video