"Není důvod spojovat tato dvě témata nebo počítat s tím, že Rusko bude více spolupracovat na sankcích proti Íránu, a to i přes dohodu se Spojenými státy na snížení počtu jaderných zbraní," řekl zdroj z ruského ministertva zahraničí agentuře Interfax.
Moskva nyní s Washingtonem vyjednává o náhradě smlouvy START-1 z roku 1991, jejíž platnost vyprší v prosinci. První krok k dohodě už oba partneři udělali. Prezident USA Barack Obama se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem minulý týden v Moskvě podepsali memorandum, že obě země sníží počet jaderných hlavic o stovky kusů. - o dohodě prezidentů si přečtěte zde
V přístupu k Íránu se země liší
Obamovu návštěvu v ruské metropoli hodnotili pozorovatelé jako náznak oteplování vzájemných vztahů a často se ozývalo, že končí mrazivé období mezi oběma velmocemi, které zavinila loňská ruská ofenziva do Gruzie.
V některých otázkách ale přesto rozpory přetrvávají. Země se zatím neshodnou na otázce protiraketového štítu, jehož prvky mají stát v České republice a v Polsku, ale ani na přístupu k Íránu. Západ tvrdí, že země zneužívá jaderný program k výrobě atomové bomby, a chce o jaderném programu jednat.
Rusko s Íránem čile obchoduje a financovalo například dostavbu jaderného reaktoru v íránském Búšehru. Rusko byla také první země, kam zamířil Mahmúd Ahmadínežád po svém zvolení prezidentem. Na druhou stranu Rusko otálí s prodejem protivzdušného systému S-300 do Teheránu. Ten by mohl Írán ochránit proti útoku USA nebo Izraele.
