Pozastavení smlouvy, která je od roku 1990 jedním ze základních kamenů evropské bezpečnosti a určovala limitní počty vojenské techniky signatářských zemí, avizoval ruský prezident Vladimir Putin už letos v květnu.
Po zmatcích, které okamžitě nastaly, se ukázalo, že moratorium bude vyhlášené až v prosinci. Moskevští činitelé od té doby opakují, že tento krok skutečně učiní, pokud západní země nesplní jejich podmínky. Západní politici naopak nepřestávali doufat, že Rusko hrozby nesplní.
Moskva si ale stojí za svým a už 15. prosince nepředá západním partnerům informace, které by podle pravidel CFE předat měla, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí.
Rusko tvrdí, že podmínky smlouvy, upravené v roce 1999 v Istanbulu, plnila Moskva jednostranně. Západní země totiž upravený dokument odmítly ratifikovat, dokud Rusové nestáhnou své vojáky "mírových sil" z konfliktních regionů v Moldávii a na Kavkaze.
Ruská strana ale odmítá takto obě otázky spojovat a podle ní se Západ zdržováním ratifikace upravené CFE jen snaží udržet si své dosavadní výhody a zároveň ruskou armádu omezovat.
"Moratorium není cílem samo o sobě. Je to způsob, jak sdělit našim západním partnerům, že nynější situace ve vyzbrojování v Evropě je naprosto nespravedlivá," vysvětlil nedávno Anatolij Antonov, šéf odboru pro bezpečnost a odzbrojení ruského ministerstva zahraničí.
Ruští vojáci, včetně náčelníka generálního štábu Jurije Balujevského, také zdůrazňují, že nezačnou hned posilovat vojenské jednotky na západních hranicích země. Nikdy ale nezapomínají dodat, že to mohou učinit.
Když na jaře začal Putin o možnosti moratoria na podmínky CFE hovořit, glosovali jeho slova západní diplomaté výroky o politických proklamacích Kremlu určených především pro domácí publikum. Odstoupení od CFE také někteří západní diplomaté vykládají jako jeden z asymetrických odvetných kroků Ruska na připravované rozmístění prvků amerického protiraketového deštníku v Polsku a České republice.
Ruští odborníci ale upozorňují, že odchod Moskvy z rámce smlouvy bude především problémem pro evropské země NATO. Spojené státy, vnímané v Kremlu i mezi ruskými obyvateli stále opět více jako protivník než jako partner, prý nyní řeší jiné problémy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si ale nedávno po návratu z Bruselu neodpustil poznámku, že to byl právě "zcela ideologizovaný postoj USA", který Rusům znemožnil podepsat rámcovou dohodu o spolupráci s NATO pro příští rok. Američané totiž trvali na tom, že v dohodě bude věta vyjadřující ochotu všech signatářů řídit se podmínkami CFE. "To by bylo v rozporu se zákonem o moratoriu na smlouvu," upozornil ministr.
Moskva ovšem nepřestává zdůrazňovat, že ve stejném zákoně je také paragraf umožňující ruskému prezidentovi, aby rozhodl o návratu Ruska do rámce smlouvy. Putin je ochotný tak učinit ve chvíli, kdy dosáhne svého a západní země bez výhrad k ruské vojenské přítomnosti v krizových oblastech v ruské "sféře vlivu", ratifikují verzi CFE domluvenou v roce 1999 v Turecku.
