Rusko podle odhadů ekologické organizace Greenpeace vyprodukuje za rok téměř 70 milionů tun odpadu. Třídění se uplatňuje pouze v asi stovce ruských měst. Většina odpadků se desítky let ukládá na skládkách, které jsou čím dál větším zdrojem znečištění.
„Zdá se, že Rusko naplňuje předpověď (fyzika) Nielse Bohra, že lidstvo vyhyne udušením z vlastního odpadu,“ zažertoval šéf pobočky Greenpeace v Rusku Alexej Kiseljov.
Podle Greenpeace se za posledních deset let množství odpadu v Rusku zvětšilo o 30 procent. Pouze dvě procenta z toho se spálí a sedm procent je recyklováno, zbytek končí na skládkách.
V okolí Moskvy bylo 24 skládek uzavřeno během posledních pěti let kvůli nehygienickým podmínkám, zatímco 15 dalších - obrovské zapáchající hory pod širým nebem - nadále přijímají další a další hromady netříděného odpadu.
„Většina z těchto skládek vznikla před 50 lety, bez jakékoliv technologie čištění toxických plynů a odpadních vod (která ze skládek odtéká),“ připouští místní ministerstvo ochrany životního prostředí.
Nevídaně prudké protesty
Problém vyvolal veřejnou debatu, když před rokem obyvatelé města Balašicha, ležícího šest kilometrů od západního okraje Moskvy a sužovaného zápachem z nedaleké skládky, během přímého přenosu debaty prezidenta Vladimira Putina s občany požadovali uzavření skládky (psali jsme zde: Ruska si postěžovala Putinovi, zbavil ji gigantické skládky i starosty).
Projevy nespokojenosti se od té doby znásobily, někdy s prudkostí, která je velmi vzácná v Rusku, kde na veškeré protesty režim reaguje velmi tvrdě.
Koncem března musela být padesátka dětí ošetřena ve Volokolamsku, ležícím severozápadně od Moskvy, protože se přiotrávily plynem z nedaleké skládky. Tisíce lidí pak demonstrovaly, aby požadovaly její uzavření. Něco takového se v Rusku děje jen vzácně.
Rusko se následně obrátilo na Nizozemsko, aby požádalo o systém neutralizace toxických plynů, protože efektivní ruská technologie chybí.
Podle odborníků se každý rok jen v okolí Moskvy hromadí skoro 11 milionů tun odpadků, tedy 16 procent veškerého odpadu z celé země. „Nejhorší na tom je, že tomu nikdo nevěnuje pozornost, dokud nedojde k úniku plynu či znečištěné vody či nevypukne na skládce požár,“ stěžuje si Kiseljov.
Vláda slibuje spalovny, místní je však nechtějí
Tváří tvář této ekologické katastrofě vláda slíbila postavit pět spaloven odpadků: čtyři v okolí Moskvy a další v Kazani v Povolží.
Dvě první spalovny, z nichž každá má být s to spálit 700 000 tun odpadků ročně a vyrobit 70 megawattů elektřiny ročně, mají být dokončeny v roce 2021 ve Voskresensku, ležícím jihovýchodně od Moskvy, a v Naro-Fominsku, jihozápadně od Moskvy.
„Cílem je skoncovat s ukládáním odpadků na skládky,“ vysvětluje Andrej Šipelov, ředitel společnosti RT-Invest, která má projekt na starosti. Práce na stavbě spaloven mají začít v příštích týdnech, ale místní obyvatelstvo se bouří, protože se obává negativního dopadu na životní prostředí.
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly |
„Chceme závod na recyklaci, a ne spalovnu,“ protestuje Marina Melnikovová z Naro-Fominska, která se - stejně jako 4 000 dalších obyvatel města - podepsala pod petici prezidentu Putinovi ve strachu z karcinogenních dioxinů, které by mohly být vypouštěny ze spalovny.
„Je nutné vyřešit problém s odpady. Ale proč se začíná posledním článkem v řetězu? Kam se poděla recyklace a třídění?“ ptá se komunistický aktivista Igor Vavilov. V několika městech v okolí Moskvy se 14. dubna na demonstracích volalo po uzavření a rekultivaci skládek. Tisíce demonstrantů také kritizovaly stavbu spaloven.
Ředitel projektu Šipelov kritiku odmítá a ujišťuje, že se uplatní velmi vyspělé technologie, vyvinuté švýcarsko-japonskou skupinou Hitachi Zosen Inova, který již postavila na 500 spaloven v různých zemích, tedy asi třetinu všech závodů tohoto druhu na světě.
„Tyto spalovny vůbec nejsou nebezpečné. Ani dioxiny, ani jiné nebezpečné prvky z nich nebudou unikat. Vysoké teploty zničí nejnebezpečnější sloučeniny,“ ujišťuje.
Ekologové jsou ale přesvědčeni, že rozvoj spaloven není nejlepším řešením pro Rusko. „Proč vytvářet nový zdroj znečištění, když můžeme vyřešit problém závody na recyklaci?“ ptá se Kiseljov.
Rusko není jedinou zemí s velkým množstvím odpadu. Problém trápí například i Libanon (01/2018)
