Boje o Bílý dům. Před čtvrtstoletím poslal Jelcin tanky na parlament

  7:55aktualizováno  7:55
Téměř dvě stě mrtvých si před čtvrtstoletím vyžádalo krvavé střetnutí mezi stoupenci Borise Jelcina a jeho odpůrci. Krizi odstartovalo rozhodnutí ruského prezidenta rozpustit 21. září 1993 po vleklých sporech Nejvyšší sovět, tedy ruský parlament.

Poslanci byli již na podzim přesvědčeni, že Jelcin svými neodbornými zásahy ničí ekonomiku i sociální sféru. Parlament tak nejdříve schválením zákona o vládě odebral prezidentovi mimořádné pravomoci, které v prosinci 1991 dostal od Sjezdu lidových poslanců a které mu umožňovaly formovat a řídit vládu bez souhlasu parlamentu, a poté se několikrát pokusil vyslovit Jelcinovi nedůvěru. Většinou ale ani nedošlo na hlasování.

Na jaře 1993 Jelcin vyhlásil v zemi zvláštní prezidentskou správu a vyhlásil referendum o důvěře prezidentovi, ve kterém ho podpořila nadpoloviční většina voličů. Po neustálých půtkách Jelcin 21. září podepsal výnos, kterým rozpustil parlament i Sjezd lidových poslanců. 

Dalšími hlavními body dokumentu bylo vypsání předčasných voleb do nového zákonodárného sboru a také to, že do zahájení práce nového parlamentu bude země řízena prezidentovými dekrety a vládními výnosy. Jelcin připustil, že mu to platná ústava nedovoluje, a svůj krok vysvětlil „hlubokou krizí státnosti“. Parlament kontroval tím, že Jelcina zbavil funkce prezidenta a novou hlavou státu jmenoval Alexandra Ruckého. Do centra Moskvy poté vyrazily stovky lidí.

Tehdejší šéf parlamentu Ruslan Chasbulatov sice vyzval vojáky, aby neposlouchali Jelcinovy rozkazy, ale tehdejší ministr obrany Pavel Gračov ujistil Jelcina, že se může spolehnout na podporu armády. I Západ vyjádřil plnou podporu Jelcinovi.

Výjimečný stav

První oběti krvavého podzimu přinesl útok skupiny ozbrojenců na vrchní velitelství sil SNS dva dny po rozpuštění parlamentu, při němž přišli o život dva lidé. Moskevské úřady poté odpojily elektrické vedení do budovy parlamentu a Bílý dům, jak se tehdy říkalo budově parlamentu, obklíčily jednotky elitní Dzeržinského divize. Obránci parlamentu zesílili barikády a začali se ozbrojovat. Část z nich po několika dnech opustila parlament.

Fotogalerie

V Moskvě začalo docházet k potyčkám mezi demonstranty a obránci parlamentu s policií a Jelcin vyhlásil 3. října výjimečný stav a po páté hodině ranní 4. října nařídil svým jednotkám, aby podnikly „naléhavá opatření k osvobození moskevských budov ovládaných povstalci“. Na parlament pak zaútočila střelbou z tanků více než tisícovka vojáků. 

Boje odstartovalo napadení budovy televize Jelcinovými odpůrci. Po čtvrté hodině odpolední byli zatčeni vůdcové pokusu o převrat včetně Ruckého a Chasbulatova, kteří byli později odsouzeni za „organizování masových nepokojů“. V únoru 1994 byli propuštěni na základě amnestie a poté se opět angažovali v politice.

Nová ústava

Jelcin vyšel z událostí posílen. Krvavé události nakonec dovedly zemi k parlamentním volbám a hlavně k referendu, které schválilo novou ústavu. Nový základní zákon podstatně rozšířil pravomoci prezidenta na úkor parlamentu. Nová ústava dala prezidentovi právo jmenovat na doporučení premiéra ministry.

Jelcinovi kritici dodnes poukazují na to, že Západ přijal podle nich lživou formulaci Kremlu o tom, že se jednalo o potlačení komunistů a radikálů. Podle nich si chtěl Jelcin pouze udržet moc. Podpora Západu v té době pramenila především z toho, že mnozí ještě měli před očima srpen 1991, kdy Jelcin se svými věrnými zlikvidoval pokus o puč konzervativních sil a pomohl tehdejšímu prezidentovi SSSR Michailu Gorbačovovi, ač s ním měl kontroverzní vztahy, zpět do Kremlu.

Asi nejvíce utrpěla Jelcinova popularita až po vpádu ruských vojsk do Čečenska v roce 1994. Přesto byl o dva roky později opět zvolen do funkce prezidenta. Svým odchodem v roce 1999 Jelcin nastartoval kariéru Vladimira Putina, kterého si vybral za svého nástupce jako ne příliš známého premiéra a který je nyní prezidentem. Po odchodu z funkce se z Jelcina stal důchodce s doživotními jistotami. Zemřel v dubnu 2007 v 76 letech.

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec lže, chci vypovídat, říká Babiš mladší. Premiér dál mluví o kampani

Andrej Babiš zveřejnil na svém facebookovém profilu fotky syna Andreje, mají ho...

Babišův syn Andrej napsal v e-mailu pro Seznam Zprávy, že si přeje být telefonicky v kontaktu s českou policií...

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Demisi, demisi, znělo Václavským náměstím. Lidé volali po konci Babiše

Demonstrace za demisi premiéra Andreje Babiše na Václavském náměstí v Praze....

Na Václavském náměstí v Praze se konala demonstrace požadující odstoupení premiéra Andreje Babiše z funkce. Na místě se...

Tisíce lidí demonstrovaly v Praze, žádaly Babišovu demisi

Demonstrace při oslavách výročí 17. listopadu za odstoupení premiéra Babiše

Výročí 17. listopadu provázely demonstrace po celém Česku. Tisíce lidí se sešly v Praze na Staroměstském a Václavském...

Nikdy neodstoupím, ať si to všichni zapamatují, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš hovoří na tiskové konferenci o kauze údajného únosu svého...

Premiér Andrej Babiš během briefingu na letišti v Kbelích před odletem do Bruselu prohlásil, že navzdory výzvám...

Další z rubriky

Farář prohrál církvi desítky tisíc na internetu. Naletěl jsem, kaje se

Ilustrační snímek

Zhruba 120 tisíc eur (3,1 milionu korun) odcizil za posledních několik měsíců z kasy své farnosti katolický farář ze...

Atentátníkovi na autobus Dortmundu hrozí doživotí, činem chtěl srazit akcie

Německá policie hlídkuje před autobusem hráčů Borussie Dortmund, který...

Doživotní vězení žádá obžaloba pro Němce Sergeje W., který loni třemi bombami zaútočil na autobus fotbalistů Borussie...

Číňané potichu kácejí Sibiř. Z tajgy se stává pustina, hrozí katastrofa

Číňané nelegálně vytěžují ruské lesy. (31. srpna 2009)

Čínské firmy za zády Moskvy masivně vytěžují lesy na Sibiři. Zatímco Rusko zákonem omezuje vlastní vývozce dřeva,...

Najdete na iDNES.cz