„Zavedení stavu nouze je pouze technické rozhodnutí, které umožní v případě mimořádné situace nakupovat nezbytné objemy zemního plynu z alternativních zdrojů,“ vysvětlila rozhodnutí přistoupit k třicetidennímu nouzovému stavu premiérka Moldavska Natalia Gavrilitsaová.
Jedna z nejchudších evropských zemí se nyní dohodla s polskou plynárenskou společností PGNiG na nákupu milionu metrů krychlových plynu. „V pondělí se v naší zemi přepisovala historie,“ komentoval tento obchod pro stanici BBC moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu. „Vůbec poprvé Moldavsko nakoupilo plyn ze zdroje, kterým nebyl ruský Gazprom,“ dodal.
Ani alternativní dodavatel však nepokryje veškeré potřeby země. Moldavští představitelé proto usilovně jednají s Ruskem o nové dohodě po zářijovém vypršení dlouhodobé smlouvy. Kvůli jednáním byl kontrakt prodloužen do října. Rusko ale nyní snížilo dodávky o třetinu.
Krišiněv chce za každou cenu zachovat dosavadní cenu a zvýšení dodávek. Gazprom ale cenu zdvojnásobil na 790 dolarů za 1 000 kubických metrů a také požaduje co nejrychlejší zaplacení dluhu ve výši 709 milionů dolarů. Splátky navrhuje Moldavsko rozložit na dvacet let.
Podle Moldavanů Rusko nyní pokrytecky ostatní evropské země ńabádá k uzavírání dlouhodobých smluv, v případě Moldavska ale postupuje jinak. Gazprom na druhé straně osočuje Kišiněv z provokace a tvrdí, že nabídnuté obchodní podmínky byly vůči Moldavsku velmi vstřícné.
Rusko obviňují z umělého zdražování plynu. Chyba Evropy, kontruje Putin |
List The Financial Times s odvoláním na činitele obeznámené s jednáním napsal, že Rusko nabízí bývalému sovětskému státu snížení ceny plynu, pokud ale Moldavsko bude připraveno změnit svou dohodu o bezcelním obchodu s EU.
Gazprom též chce, aby Moldavsko odložilo implementaci pravidel EU, které požadují liberalizaci trhu s plynem a větší konkurenci. Rusko bylo až doposud stoprocentním dodavatelem, přičemž Gazprom z většiny vlastní i tamní státní plynárenský podnik Moldovagaz.
Politické hry
Podle analytiků Rusko s nelibostí nese současné proevropské směřování země a vnímá to jako oslabování své sféry vlivu. Při posledních červencových volbách v Moldavsku vyhrála proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maiy Sanduové, která získala přes padesát procent hlasů, zatímco proruští socialisté, dřívější vládní strana, ve spojení s komunisty získali jen 27,17 procent hlasů.
„Máme u moci prozápadní stranu,“ podotýká bývalý energetický poradce moldavské prezidentky Sergiu Tofilat. „Rusko proto změnilo svůj přístup k dodávkám plynu. Kreml chce trestat moldavský lid za to, že hlasoval proti proruské straně. Je to čistá politika.“
Zásoby plynu má Gazprom už skoro dostatečné. Dodávky do Evropy ale stále váznou |
„Ocitli jsme se v této situaci, protože směřujeme do Evropy,“ myslí si jeden z jišiněvských taxikářů. „Kdybychom byli s Ruskem, všechno by bylo jinak,“ dodává.
Vláda se nyní obává, že zvýšení cen plynu a jeho nedostatečné množství vyvolají nepokoje. „Rusové zasáhli zemi v jejím nejslabším bode v nejhorší možnou chvíli,“ řekl listu Financial Times jeden z činitelů, který se účastní jednání. „Je to nejhorší chvíle pro domácí plynovou krizi,“ připouští i Popescu
Moskva rezolutně odmítá, že by plynovou krizi v Moldavsku politizovala. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je to naprostý nesmysl a jsou to „politicky motivované žvásty“. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov tvrdí, že jednání jsou čistě obchodního charakteru.
Nedostatku plynu čelí v současnosti i další evropské země. I z nich se ozývají hlasy, které podezřívají Rusko, že neplní své závazky a hraje svoji politickou hru. Podle Putina si EU ale za problémy v energetické oblasti může sama tím, že preferovala krátkozraká řešení před těmi dlouhodobějšími.
