Nejdříve se Ukrajinci smáli a nevěřili, že to Vladimir Putin udělá. Teď, když jeden po druhém přibývají betonové pilíře devatenáct kilometrů dlouhého Kerčského mostu z Ruska na okupovaný Krym, si postupně uvědomují, že to může být za rok až dva realita.
Realita, která vedle toho, že Putinem okupovaný Krym získá pozemní spojení s Ruskem, vytvoří z Azovského moře Moskvou kontrolovaný rybník. Azovské moře navíc během zimy částečně zamrzá a kry, které se zarazí o mostní nosníky, mohou výrazně omezit a ohrozit lodní dopravu.
Především pro půlmilionový ukrajinský Mariupol, po Oděse druhý největší ukrajinský přístav, který dnes Kyjev kontroluje, je udržení volného průjezdu do Černého moře klíčové. Zejména tamní obří železárny používají přístav pro export - v mariupolském přístavu jen za minulý měsíc přeložily milion tun nákladu.
Rusko se s ukrajinskou vládou o stavbě Kerčského mostu vůbec nebaví, a to přesto, že jeho dokončení bude mít na ukrajinské přístavy u Azovského moře zásadní vliv. „Jaké mohou být kontakty se státem, který je agresorem?“ odpověděl náměstek ukrajinského ministra infrastruktury Juryj Lavreňuk na otázku, zda je jeho úřad ve spojení s ruskými orgány.
„Informace získáváme pouze ze sdělovacích prostředků. Oficiálně Ukrajinu nikdo (o stavbě mostu) neinformoval. Vše Rusko dělá jednostranně a porušují se při tom všechny mezinárodní dohody,“ dodal Lavreňuk v rozhovoru pro server Deutsche Welle.
Dělá Rusko naschvály?
Někdy to dokonce vypadá, že Rusové některé parametry mostu stanovili Ukrajincům naschvál. Například maximální ponor lodí, které budou podjíždět Kerčský most, určili Rusové na osm metrů, zatímco dnes podle kyjevského ministerstva mohou ukrajinské přístavy u Azovského moře přijímat lodě s téměř desetimetrovým ponorem.
Krym, tři roky po anexiZ poloostrova je díra na peníze, Moskva do něj pumpuje stamiliardy |
Největší lodě, které dnes připlouvají do Mariupolu a mohou vézt až sto tisíc tun nákladu, nebudou zřejmě moci do ukrajinských přístavů na rozdíl od současnosti vplouvat. Ruské přístavy u Azovského moře, z nichž největší je Rostov na Donu, tak velké lodě nepřijímají, takže jim omezení nebude vadit.
Ukrajinci ale současně připouštějí, že se možná obávají zbytečně. „Je možné, že se počítá se zdvihacím mostem, ale neviděli jsme žádný oficiální projekt. My jsme nic neodsouhlasovali,“ uvádí náměstek Lavreňuk.
Paradoxem je, že ještě před několika lety se plánovala společná ukrajinsko-ruská výstavba mostu. V roce 2013 o tom Moskva a Kyjev podepsaly dohodu. O dva roky později využilo Rusko chaosu na Ukrajině po svržení prezidenta Viktora Janukovyče a Krym vojensky okupovalo.
Když se Moskvě nepodařilo dostat pod kontrolu území umožňující pozemní spojení Ruska s Krymem, rozhodl Kreml o výstavbě mostu. První část má být hotova už za rok. Most by měl stát v přepočtu asi 80 miliard korun a vedle silničního spojení by měl zajistit i napojení železniční a také dostatečné dodávky elektřiny.
