Severokorejská hranice s Ruskem kopíruje řeku Tuman a měří necelých osmnáct kilometrů. Dnes je na ní jediný hraniční přechod: železniční Most přátelství, který byl otevřen v roce 1959.
Minulý týden do KLDR dorazili ruští činovníci, aby prodiskutovali výstavbu mostu pro auta. Podle listu The Washington Post se zvažuje rozšíření železničního mostu. Rusové zase navrhují pontonový most, který by se v případě potřeby dal rychle rozebrat.
„Máme 23 silničních přechodů s Čínou, ale s Ruskem ani jeden,“ prohlásil na setkání s představiteli ruského Ministerstva pro rozvoj Dálného východu severokorejský vicepremiér a tajemník státní plánovací komise Ro Tu Čol. „Auta se zbožím z ruského Dálného východu dnes nejezdí přímo, ale přes Čínu. To je velká zajížďka,“ dodal Ro.
Odborníci mají za to, že plánované spojení má spíše symbolický než ekonomický význam. Obchodní svazky mezi Ruskem a KLDR jsou zanedbatelné, a to i kvůli mezinárodním sankcím, které během loňské eskalace napětí na Korejském poloostrově na půdě OSN podpořili i Rusové.
Na Korejském poloostrově však od Nového roku vládne relativně mírumilovná atmosféra. Severokorejský vůdce Kim Čong-un se chystá na jednání s představiteli Soulu a mluví se i o osobní schůzce z Donaldem Trumpem. „Podle všeho panuje přesvědčení, že obchodní vztahy se postupem času zase zlepší,“ poznamenal k jednání mezi Rusy a Severokorejci odborník na hospodářství KLDR Benjamin Katzeff Silberstein.
6. března 2018 |
Uhlí a gastarbeiteři
The Washington Post připomíná, že Sovětský svaz byl v dobách studené války nejdůležitějším sponzorem severokorejského režimu, v letech 1970 až 1980 obchodní výměna činila asi polovinu severokorejského zahraničního obchodu. Po pádu SSSR však vztahy ochladly a Boris Jelcin se navíc snažil upevnit svazky se Soulem.
Oteplení nastalo opět po nástupu Vladimira Putina, který se v roce 2000 dočkal v Pchjongjangu vřelého přijetí. Na ekonomice se to však příliš neprojevilo, před pěti lety Rusko představovalo jen jedno procento severokorejského zahraničního obchodu.
Důvodem jsou i mezinárodní sankce uvalené na KLDR kvůli jejímu jadernému programu. Například sankce přijaté loni v prosinci omězily počet severokorejských dělníků, kteří mohou pracovat v zahraničí. Právě levná pracovní síla představovala zřejmě nejvýraznější ekonomické pouto mezi Ruskem a KLDR.
Přes železniční Most přátelství zase dříve jezdily vlaky se sibiřským uhlím do severokorejského přístavu Radžin, kde Rusko provozuje lodní terminál. „Z terminálu je uhlí dopravováno do asijských zemí, především Číny. Tak tomu bylo až do druhé poloviny roku 2017, kdy byly přijaty tvrdé sankce,“ uvedl pro The Washington Post Arťom Lukin z Federální univerzity Dálného východ ve Vladivostoku.
Hranice KLDR a Ruska
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
